Dále od evropských i amerických očí a možná blíže potenciální rozbušce pro trhy se posunula světová výsledková sezóna: svá celoroční čísla přinášejí největší čínské banky. Ty zatím potvrzují očekávání dvouciferného růstu ziskovosti, analytici ale upozorňují na růst rizika zdrojů, ze kterých zisky plynou. v podrobné zprávě vysvětluje, proč vidí čínské banky na prahu finanční krize, která by sektor mohla ovládnout v příštím roce.
Čtyřka trhu Bank of China dnes reportovala meziroční růst čistého zisku na 139,4 mld. RMB (cca 22 mld. USD) či 0,48 RMB/akcie z 124,3 mld. RMB či 0,43 RMB/akcie před rokem. To je skok o 12 % a překonání konsensu 132,6 mld. RMB. Trojka trhu Agricultural Bank of China se připojila k China Construction Bank (dvojce trhu) k silnému, ale výrazně zpomalujícímu tempu růstu roční ziskovosti. Prezident Agricultural banky Zhang Yun jednoznačně říká, že růst ziskovosti bude dál brzdit. Nyní nicméně zisk vzrostl o 19 % na 145,1 mld. RMB, při odhadu 148,7 mld. RMB.
„Trend je jasný, dosavadní tempa růstu čínských bank nejsou udržitelná. Jestli se trh celkově letos zlepší, uvidíme mírný růst zisků. Jestli ne, pak ani to ne,“ míní šanghajský analytik Philip Securities Group Chen Xingyu. Nový čínský premiér Li Kequiang vyhlásil cíl 7,5% růstu ekonomiky, aby byl schopen dostát cíli zdvojnásobení výkonu ekonomiky na hlavu do roku 2020. K tomu růst bank potřebuje. Loni růst HDP Číny zpomalil na 7,8 %, nejméně za posledních 13 let.
Akcie devítky obchodovaných čínských bank v hong-kongu loni posílily o 14 %. Čistá úroková marže u Bank of China jako míra ziskovosti se mezikvartálně zlepšila na 2,15 % z 2,12 %, úrokový příjem vzrostl o 13 % na 257 mld. RMB. Špatné úvěry narostly za kvartál na 65,4 z 64,1 mld. RMB, u konkurenta Agricultural Bank of China na 85,8 z 84 mld. RMB při poklesu čisté úrokové marže na 2,81 % z 2,85 %. Rostou pátý kvartál v řadě, celkově v sektoru na 492,9 mld. RMB ke konci roku 2012. To ale není hlavní důvod ke zneklidnění.
Tím jsou spíše zisky plynoucí z podrozvahového bankovnictví, zapojení makléřských firem do zlepšování výnosů a úroků bank i nečitelné akciové účasti bank, například v developerech. Analytici Nomury na pozadí rudé čínské vlajky vidí tři rudá varování k pádu systému do finanční krize.
Tradiční západní ratingové agentury v posledním měsíci ve svých zprávách varovaly, že čínský bankovní systém zasahuje rapidní růst mimobilančních položek, který představuje hrozbu pro finanční stabilitu země. Světová banka pak v prosinci varovala, že Číně hrozí riziko nechtěného návratu k přehřátí a ztráta měnové politiky, pokud z ekonomik západu kapitál znovu vlétne na asijské trhy a vyvolá další bubliny na vícero trzích aktiv.
Zdroje z čínského bankovního sektoru uvádějí, že banky tlak na pročištění svých bilancí vyřešily tak, že nepohodlná aktiva přesunuly na čínské brokerské firmy, které pokračují v „šedém“ financování. To jim na jedné straně umožňuje držet opticky níže špatná aktiva, na druhé zvyšuje ziskovost (přesunem regulovaných aktivit do méně regulovaného světa). Data za čínský bankovní sektor ukazují, že financování skrze brokerské společnosti v roce 2012 narostlo řádově šestinásobně. Čínský regulátor uvádí, že si rizik v brokerských společnostech vědom, ale že jsou pro něj řiditelná. V sektoru, který byl dlouhodobě dominován státními bankami, je bere jako vedlejší produkt snahy o uvolnění byznysu a konkurence těchto společností. Nomura to považuje za podcenění rizik a podvolení se prioritě růstu.
„Čína čelí riziku systémové finanční krize, proti kterému dle našeho názoru musí rychle zasáhnout vláda a které není započteno v kalkulacích investorů,“ uvádějí ekonom Nomury Zhang a Chen s tím, že pokud „ztráta čínské politiky bude letos pokračovat, finanční krize vypukne v roce 2014“. upozorňuje, že pro Čínu je vrcholem priorit udržení hospodářského růstu a riziko v bankovním systému podceňuje. „Poměr úvěrů k HDP je nejvýše od roku 1978. Na prahu západní finanční krize roku 2008 dosahoval 121 %, za rok 2012 už je to 155 procent v důsledku stimulační měnové i fiskální politiky a důrazu na růst,“ uvádí .
Za posledních pět let ukazatel úvěrů k HDP dle analytiků Nomury vzrostl o 34 procent, což je podle nich varující s ohledem na zkušenosti z minulosti. „U Spojených států to bylo 30 % v pěti letech před pádem do finanční krize,“ uvedla . Na posledním měnovém jednání Bank of China zdůraznila „rizika kontroly“, guvernér PBOC Zhou Xianochuan upozornil na podcenění rizika úvěrů lokálním vládám. Zhruba pětinu z nich považuje za mimořádně rizikovou.
Za další a v řetězci poslední varování považují analytici Nomury prudký růst realitní inflace. „Silný růst cen realitních aktiv předchází rozpuku finanční krize,“ uvedli. V Číně mezi lety 2004 až 2012 vzrostly o průměrných 113 procent dle oficiálních čínských dat, které sama označuje za „pochybná“ a „nepoužitelná pro srovnání“. S odkazem na studii profesora Tsinghua ze Singapurské univerzity hovoří o růstu o 250 % mezi lety 2004 až 2009 při srovnání s růstem amerického indexu cen domů S&P Case Shiller o 84 % mezi lety 2001 do vrcholu v roce 2006. Vláda si je rizika vědoma, omezila spekulativní část poptávky zpřísněním financování nákupu druhé a další nemovitosti a vymáháním transakční daně z realizovaného zisku z realitní transakce. Podle ekonomů Nomury Zhang a Chena se jim ale spekulativní část poptávky podvázat nepodaří.
(Zdroj: , Bloomberg, CNBC, Xinhua, Bank of China, ABOC, S&P , , AP)