Úsporná politika české vlády dosáhla snížení rozpočtového deficitu a vedla i k poklesu výpůjčních nákladů země na rekordní úrovně, jelikož investoři vnímají Českou republiku, spolu s Polskem, v rámci regionu střední a východní Evropy jako „safe haven“, uvedl analytik ústavu Moody’s Investors Service Jaime Reusche. Utažená fiskální politika tak vytvořila prostor pro potřebnou podporu ekonomiky a její nastartování k opětovnému růstu.
České hospodářství potřebuje nové růstové impulsy, bez nichž země nedosáhne na vyšší ratingový stupeň, než ten současný „A1“. Úsporné kroky včetně navýšení daňové zátěže oslabily domácí poptávku a přiměly domácnosti i firmy více šetřit, což jen podtrhlo negativní dopad evropské dluhové krize na český export a dovedlo českou ekonomiku do rok a půl trvající recese. Analytik Moody’s zároveň dodal, že snížení ratingu českých dluhopisů není v příštích 12 měsících pravděpodobné.
„Navzdory celkové odolnosti je zadlužení vlády vyšší než před pěti lety, což je třeba vzít v úvahu. Potřebovali bychom vidět nový zdroj energie ekonomiky, její udržitelný růst, který by pomohl dluh snižovat, nebo významné omezení zadluženosti, což je nepravděpodobné vzhledem k dopadu (předchozích úsporných kroků) na ekonomickou aktivitu,“ argumentuje Moody’s, proč je udělení lepšího ratingu ČR zatím nepravděpodobné. Ten je již déle než deset let na pátém nejvyšším možném stupni, jímž Moody’s hodnotí také například Izrael a Estonsko.
Česká republika je podle Moody’s na cestě k odstranění nálepky „emerging market“, jelikož se hospodářství čím dál více podobá vyspělému standardu a blíží se stavu, kdy „snadno dosažitelný růst ekonomiky bude vyčerpán“. „Tempo růst klesne a je třeba provádět inovace a hledat růst v nových sektorech ekonomiky, vyšší přidané hodnotě a její diverzifikaci směrem od zpracovatelské výroby,“ řekl analytik.
Výnos českého 10letého dluhopisu v loňském roce poklesl o 175 bps a aktuálně činí zhruba 1,66 %. Je tedy pod úrovní srovnatelného, výše hodnoceného, bondu například francouzské vlády (1,82 %).
Ministerstvo financí minulý týden v nové prognóze uvedlo, že deficit veřejných financí by měl v letošním roce klesnout na 2,8 procenta HDP. Loni byl deficit veřejných financí kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí a také problémům s dřívějším čerpáním fondů EU 4,4 procenta. Bez těchto vlivů by byl 2,5 procenta HDP. Vývoj rozpočtu v loňském roce podle Reuscheho potvrzují fiskální kredibilitu České republiky.
Ministerstvo financí podle dnešního vzkazu náměstka Tomáše Zídka rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny navrhuje zpomalit tempo snižování schodků. Celkový deficit veřejných financí by se měl v letech 2014 až 2016 pohybovat na úrovni 2,8 procenta HDP, takže bude pod vyžadovanou tříprocentní hranicí nutnou pro přijetí eura. "Je žádoucí pokračovat ve snížení nadměrného deficitu. Nicméně při nastavování konsolidace jsme zohlednili možné dopady do výkonu české ekonomiky a to tempo jsme proti předchozímu konvergenčnímu programu velmi výrazně snížili," řekl Zídek. Zvolená úroveň podle Zídka umožní také využít takto získaný "polštář" k podpoře české ekonomiky. Za letošní rok očekává, že by měl celkový vládní dluh vzrůst na zřejmě 48,5 procenta z loňských 45,5 procenta, což je dle únorových odhadů EK zhruba polovina průměru v Evropské unii.
Česká ekonomika loni klesla o 1,2 procenta. Hrubý domácí produkt se snížil i v samotném čtvrtém čtvrtletí, a to meziročně o 1,7 procenta a mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Domácí ekonomika se tak nachází v nejdelší recesi od roku 1997, kdy pokles rovněž trval čtyři čtvrtletí za sebou. Letos by měl HDP podle čerstvé prognózy MF stagnovat a příští rok stoupnout o 1,2 procenta. Česká národní banka ve své únorové prognóze očekává letos pokles HDP o 0,3 procenta. Pro příští rok pak počítá s růstem o 2,1 procenta.
Analytik UBS Gyorgy Kovacs dnes uvedl, že očekává mírné cyklické oživení evropské ekonomiky ve druhém pololetí, v důsledku něhož předpovídá posílení českého vývozu a potažmo celé tuzemské ekonomiky. UBS zároveň podepřela poslední hlasy zaznívající z bankovní rady ČNB, podle nichž není zvažovaných devizových intervencí k oslabení české měny bezprostředně potřeba, vzhledem k tomu, že „koruna již od začátku roku oslabila“. Tuzemská měna vůči euru od začátku roku ke včerejšímu závěru oslabila zhruba o 3 procenta; za období počínaje 18. zářím, kdy ČNB poprvé dala najevo připravenost k intervenci na devizovém trhu v případě potřeby, poklesla již o 5 procent.
(Zdroj: Bloomberg, Moody's, čtk)