Přímé ovlivňování kurzu je v malé otevřené ekonomice v situaci technicky nulových měnověpolitických sazeb účinným nástrojem měnové politiky, zaznělo v rámci posledního měnového jednání bankovní rady ČNB. Měnová politika od roku 1998 operuje v režimu cílování inflace, přímé devizové intervence byly již využity v roce 2002. „V současné makroekonomické situaci je další diskuze o možnostech reakce měnové politiky na současné i budoucí šoky nezbytná,“ uvedl dle záznamu ČNB některý z členů bankovní rady. „Případné intervence směřující k oslabení kurzu koruny se projeví především v cenách dovážených statků, což pomůže obnovit růst očekávaných cen a dále přispěje k ukončení odkládání spotřeby a substitučním kanálem podpoří poptávku po domácí produkci. Proinflační vliv slabšího kurzu by se ale koncentroval do méně elastických položek spotřebního koše jako potraviny a energie, což by celkovou spotřebu mohlo naopak utlumit,“ uvedla také ČNB.
Bankovní rada poznamenala, že v souvislosti s rozšířením dluhových problémů v jižní části eurozóny se zvýšila nedůvěra v zahraničním finančním sektoru a že nižší sentiment se přenáší do reálné ekonomiky v zahraničí i v tuzemsku. „Z těchto důvodů nelze očekávat výraznější nárůst poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů a oživení může nastat oproti předpokladu prognózy později,“ stojí v záznamu ČNB.
Bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.
Situační zpráva ČNB hodnotila rizika ve vztahu k prognóze jako velmi lehce protiinflační a ve směru potřeby velmi mírně uvolněnějších měnových podmínek. Celková meziroční inflace se v únoru snížila o 0,2 procentního bodu na 1,7 % a byla tak oproti prognóze o 0,3 procentního bodu nižší. K nižší inflaci přispěl nižší růst regulovaných cen, cen potravin a prozatímní absence dopadů zvýšení spotřební daně z cigaret. Ceny pohonných hmot se naopak oproti prognóze meziročně snížily méně.
Pokles reálného HDP se ve čtvrtém čtvrtletí prohloubil na -1,7 %, což je oproti prognóze výraznější snížení o 0,3 procentního bodu. „Příčinou této odchylky byl hlubší pokles spotřeby domácností a hrubé tvorby fixního kapitálu. Zároveň čistý vývoz měl i nadále kladný příspěvek k růstu HDP, ten se ale oproti třetímu čtvrtletí 2012 výrazně snížil a oproti prognóze byl nižší. Příznivěji se oproti prognóze naopak vyvíjely zásoby a spotřeba vlády,“ uvedla ČNB. Kurz koruny a úrokové sazby se dle ČNB vyvíjejí podle předpokladu prognózy. V diskusi bankovní rady byl opakovaně zmíněn proinflační vliv vyšších cen potravin a z toho plynoucí nižší potřeba uvolnění měnových podmínek na horizontu prognózy. „Odchylka inflace by oproti prognóze byla menší, pokud by se již realizoval předpokládaný dopad vyšší spotřební daně z cigaret,“ bylo také zmíněno.
Domácí ekonomická aktivita je dle ČNB oproti předpokladu prognózy více utlumená a působí protiinflačně. „Vedle nižšího růstu spotřeby domácností byl oproti prognóze také nižší růst hrubé tvorby fixního kapitálu a nižší investice podniků podvazují budoucí produkční schopnosti ekonomiky,“ stojí ve zprávě. Oproti prognóze se nižší růst vývozu se promítl ve vyšších zásobách.
Nižší růst spotřeby domácností je dle diskuse BR ČNB známkou odložených nákupů a důvodem k nim pokračující pokles cen, který je patrný ve skupině ostatních obchodovatelných statků bez potravin a pohonných hmot, a to i při aktuálně slabším kurzu. „K realizaci odložené spotřeby postupně dojde, protože již dnes jsou patrné náznaky obratu ve vývoji některých cen,“ bylo ale také zmíněno.
Růst mezd byl na konci minulého roku i po očištění o přesun části odměn do minulého roku z důvodu daňové optimalizace oproti prognóze mírně vyšší. Dle ČNB se pravděpodobně projeví ve vyšším růstu spotřeby, což naznačuje vývoj tržeb v maloobchodu na počátku roku, ale týká se zejména vysokopříjmové části populace a proto lze čekat odraz spíše ve vyšší míře úspor. „Dokud nedojde ke stabilizaci cen potravin a energií, nelze očekávat trvalejší oživení spotřebitelské poptávky,“ uvedla ČNB.