Aktualizováno Japonská centrální banka BoJ se vydala směrem agresivní monetární politiky a tento posun je vnímán jako hrozba dalším zemím, které se orientují na exporty. Platí to zejména o Německu. Od poloviny minulého roku japonský jen oslabil k euru asi o 40 % a dostal se tak na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky. K tomuto vývoji přispěla určitá stabilizace situace v eurozóně, poté to byla hlavně nová japonská politika. Podle našeho názoru jsou ale obavy z toho, že vývoj v Japonsku ohrozí německé exporty, neopodstatněné.
Německé a japonské firmy si konkurují jak na svých domácích trzích, tak na trzích třetích zemí. Vzájemný obchod mezi Japonskem a Německem je ale relativně malý a oslabení jenu by tak v této oblasti mělo mít na německou ekonomiku pouze omezený vliv. Podíl německých exportů do Japonska totiž tvoří pouze 1,6 % celkových německých vývozů a podíl dovozů z Japonska 2,4 % všech importů.
Japonsko a Německo se také výrazně liší v tom, na jaké exportní trhy se zaměřují. Pro Německo představuje hlavní exportním trh Evropa, pro Japonsko to je Asie. Vývozní trhy se tak výrazněji nepřekrývají. Oslabování jenu by tedy ani z tohoto hlediska nemělo německou ekonomiku výrazněji poškozovat. Exportní zaměření Japonska a Německa shrnuje graf – modře je vyznačen podíl daného regionu na německých exportech a šedě na exportech japonských:
Závěry provedené na základě makroekonomického pohledu pak nejsou v protikladu k pohledu sektorovému. Tam by měl být dopad oslabování jenu mírněn několika faktory. Velkou část německých exportů tvoří automobilový průmysl a strojírenství. Japonské a německé automobilky jsou globálními konkurenty, míra konkurence závisí na jednotlivých geografických trzích a jejich segmentech.
Japonské automobilky mají významný tržní podíl v USA, orientují se ale zejména na masový trh. Jejich tržní podíl v USA dosahuje 37 %, zatímco německé automobilky dosáhly pouze 9% podílu a orientují se na luxusnější segment trhu, kde není cenová senzitivita tak vysoká. Obě skupiny automobilek navíc vyrábějí většinu produkce na americký trh v přímo v USA. Podobné je to v Číně, kde mají obě země tržní podíl asi 20 %. V EU mají Japonci pouze asi 12% podíl na trhu. Výroba přímo v Evropě je ale mnohem vyšší než exporty z Japonska. Německé a další evropské automobilky pak na japonském trhu dosahují pouze 5% tržního podílu, což je hlavně odrazem netarifních omezení dovozů. V oblasti strojírenství je situace podobná, nejintenzivnější konkurence mezi německými a japonskými firmami panuje pravděpodobně v Číně. V tomto odvětví bude mít oslabování jenu k euru pravděpodobně silnější dopad než ve výrobě automobilů.
(Zdroj: Deutsche Bank)