Pokračující slabost americké ekonomiky udržuje podle ekonoma Nouriela Roubiniho nezaměstnanost vysoko, situaci zhoršuje fiskální utahování, které začalo na konci tohoto roku. Poslední ekonomická data pak „umlčela zástupce Fedu, kteří naznačovali, že by mělo být ukončeno současné kolo kvantitativního uvolňování“. Vysoká nezaměstnanost kombinovaná s inflací nacházející se „hluboko pod cílem Fedu“ naopak znamenají, že rozhodně není doba na omezení likvidity.
Podle Roubiniho je současná politika problematická, protože likvidita namísto podpory nových úvěrů v reálné ekonomice zvyšuje finanční páku a apetit po riziku na finančních trzích. Měl by to dokazovat například vývoj na trhu se spekulativními dluhopisy či na trhu akciovém, který i přes pomalý růst dosahuje nových maxim. Z likvidity poskytované Fedem a Bank of Japan těží i periferie eurozóny. Investoři se totiž kvůli velmi nízkým výnosům německých, britských, japonských, amerických a švýcarských vládních dluhopisů snaží najít vyšší výnosy jinde. Roubini sice tvrdí, že „může být příliš brzy na to prohlásit, že se vytvořily další bubliny“, varuje však, že tyto bubliny pravděpodobně vzniknou během dalších dvou let. Na vině je monetární politika Fedu.
Fed uvedl, že QE3 bude pokračovat až do doby, kdy se významně zlepší podmínky na trhu práce. A je pravděpodobné, že až začne sazby zvyšovat (někdy v roce 2015), bude to jen velmi pomalým tempem. Roubini poukazuje na to, že během minulého cyklu trvala normalizace sazeb dva roky, pokud by nyní postupoval rychleji, vedlo by to k problémům na trzích. Současnou situaci pak ekonom přirovnává k období 2001 – 2004, kdy byly sazby příliš nízko a jejich zvyšování probíhalo až moc pomalu. „Všichni víme, jak ten film skončil a možná se dočkáme jeho druhého dílu. Slabá ekonomika a vysoké zadlužení indikují, že exit bude pomalý. To sebou však nese riziko vytvoření bublin, které budou možná ještě větší než ty předchozí,“ uvedl ekonom.
Roubini má za to, že pokud má Fed pro svou politiku jen jeden nástroj, tedy sazby, nemůže zajišťovat jak ekonomickou, tak finanční stabilitu. Může buď držet sazby dole a zajisti stabilitu ekonomickou, to pak ale přinese problémy ve finanční oblasti. Nebo se bude snažit zabránit nestabilitě finanční a sazby zvýší. To se ale projeví negativně v ekonomice. „Exit z QE bude ošidný. Když proběhne příliš rychle, potopí ekonomiku. Pokud příliš pomalu, vytvoří se bubliny.“ Jestliže bude Fed tíhnout spíše k uvolněnější politice, je pravděpodobnější druhý scénář, uzavírá ekonom.
(Zdroj: EconoMonitor)