Ačkoli se nálada PMI v českém průmyslu v poslední době stabilizovala, naše sázky na stabilizaci a následné oživení v nejvíce cyklických průmyslových odvětvích (např. strojírenství) ve druhé polovině roku 2025 zůstávají nejisté.
Po zahájení separátních jednání mezi USA a Ruskem o Ukrajině se domníváme, že rizika a nejistoty spojené s ekonomikami střední a východní Evropy jsou vyšší, což může tlumit očekávané oživení investiční aktivity v Česku (z nízkých úrovní v roce 2024). Kromě zvýšených bezpečnostních hrozeb existují nejméně tři další faktory, které mohou zhoršit investiční náladu v Česku:
• Regulační nejistota v automobilovém sektoru – bez změny regulace by mohly být uloženy významné pokuty velkým evropským automobilkám působícím na českém trhu (zejména skupině VW).
• Vyšší ceny energií – nedávný růst cen plynu v důsledku chladné zimy představuje další riziko pro nejslabší a nejzranitelnější části českého průmyslu.
• Nejistota v oblasti obchodních válek – kromě přímých negativních dopadů vyšších cel na obchod může vést nejistota k odkládání investic.
V důsledku nižšího růstu průmysl v poslední době soustavně snižuje počet zaměstnanců (přes 1 % ročně). Na druhou stranu ostatní sektory (zejména veřejný) byly dosud schopny propouštění v průmyslu absorbovat. V důsledku toho zaměstnanost trvale roste a míra nezaměstnanosti se zvyšuje jen nepatrně (přibližně o 0,3 p.b. ročně). Také mzdové tlaky zůstávají nadprůměrné a spotřebitelská nálada je nadále solidní.
Vzhledem ke zvýšeným průmyslovým rizikům jsme se rozhodli mírně snížit výhled pro rok 2025 na 2,1 (z 2,3 %). Pro rok 2026 zůstává růst beze změny na úrovni 2,3 %.
Inflace v lednu mírně vzrostla na 2,8 % (oproti očekávaným 2,5 %), ale to bylo způsobeno především překvapením v podobě volatilních cen potravin. Pozitivní je, že se poněkud zmírnila inflační dynamika v části služeb (potraviny a ubytování). Na negativní straně zůstává problémem trh nemovitostí, jehož růst se promítá do vysokého růstu nájemného a imputovaného nájemného (vysoký podíl na CPI). Celkově se očekává, že inflace zůstane blízko úrovně roku 2024 (v průměru 2,4 %), přičemž v prvním pololetí bude vyšší a na konci roku 2025 nižší.
V únoru ČNB rozhodla o dalším snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 3,75 %. Přestože nová prognóza nadále počítá s postupným poklesem úrokové sazby na 3,0 %, bankovní rada ČNB je zjevně více jestřábí. Zdůrazňuje proinflační rizika spojená s inflací ve službách a na trhu nemovitostí. Navíc bankovní rada vidí přirozenou úrokovou sazbu výše než interní pracovníci sestavující prognózu. Nadále věříme v jedno další snížení úrokových sazeb (květen), které by mělo základní sazbu dostat na 3,50 % (do konce druhého čtvrtletí 2025), kde předpokládáme dlouhodobější stabilitu úrokových sazeb. Nicméně rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem k trajektorii nižších úrokových sazeb, a to především na základě rizik spojených se slabším oživením investic. Navíc slabší evropský růst by mohl tlačit evropské sazby níže, než v současnosti předpokládáme (2,0 %), což by mohlo vést k dalšímu tlaku na snížení sazeb v Česku blíže k 3,0 %.
Česká měna posílila v reakci na nižší americké výnosy a globálně slabší americký dolar. Nadále se domníváme, že vzhledem k přetrvávajícím globálním rizikům a nejistotám ohledně růstu může být pro měnu obtížné rozšířit zisky.
Aktualizace rizik pro ekonomiku:
• Vnější rizika: opožděné oživení evropského průmyslu, geopolitické napětí, strukturální slabost Německa.
• Domácí rizika: přetrvávající jádrová inflace, strukturální problémy v automobilovém sektoru.