Aktualizováno Slovně podpořit důvěru v japonské trhy se po zveřejněném zápisu z posledního jednání Bank of Japan pokusil její guvernér Haruhiko Kuroda. Ačkoli řekl, že nevidí žádné známky „přehnaně pozitivních očekávání“, investory svými výroky nepřesvědčil. Po volatilním vývoji v minulém týdnu zahájil akciový index Nikkei první seanci tohoto týdne propadem o 3,2 procenta, širší index Topix ztratil 3,35 procenta.
Kuroda citoval zprávu BoJ, podle níž by výnosy u japonských dluhopisů mohly vzrůst o 1 až 3 procenta. Pokud by byl tento růst provázen růstem ekonomiky a cenové hladiny, nebyl by zdrojem nestability na finančních trzích. Japonsko zaznamenalo v posledních dnech prudké výkyvy na trhu státních dluhopisů, které přinesly nervozitu na akciové burzy v podobě silných poklesů. Výprodejní vlnu na akciích spustil prudší růst výnosu desetileté státní obligace na 1 procento, jednoleté maximum. Největší japonské banky totiž vlastní vládní dluhopisy v hodnotě desítek bilionů jenů. Desetiletý dluhopis se dnes obchodoval s výnosem 0,825 procenta, zhruba na trojnásobku rekordního minima z 5. dubna. Japonská měna oproti dolaru posílila o 0,3 procenta.
Nejsou žádné známky přehnaně býčích očekávání na finančních trzích, řekl Kuroda. Zároveň zopakoval, že ačkoli kroky centrální banky ve formě nákupů vládních aktiv jsou se záměrem stlačit výši výnosů dluhopisů, zlepšující se ekonomika může mít opačný účinek. Růst výnosů vychází z obav neudržitelnosti obřího japonského dluhu, který by dle odhadů MMF mohl letos dosáhnout až 245 procent hrubého domácího produktu.
Ekonomická agenda japonského premiéra Šinzó Abeho – přezdívaná „abenomika“ – spočívá v expanzivní měnové politice, s cílem vytlačit inflaci k 2procentnímu cíli stanovenému japonskou centrální bankou. Expanzivní fiskální politika má navíc pokračovat až do nastartování hospodářského oživení. Šéf BoJ Kuroda včera řekl, že ekonomika se jasně zvedá k růstu, poté co minulý týden uvedl, že operace nákupu vládních dluhopisů může být přizpůsobena – co do objemu i formy - v případě nutnosti omezení volatility na trhu. Analytici zpochybňují schopnost Kurody dobře komunikovat s trhem. „Kuroda by měl vysvětlit současnou volatilitu trhu a proč si myslí, že se situace zlepší, spíše než aby říkal, že nevidí žádný zásadní problém,“ uvedl ekonom Kazuhiko Ogata.
Zveřejněný zápis z jednání Bank of Japan navíc ukázal rozdílnost názorů členů měnového výboru, z nichž někteří vidí problém v dosažení stanoveného 2procentního inflačního cíle. V rámci BoJ zazněly obavy z další nestability finančních trhů, která může vycházet z rozporujících si snah centrální banky – na jedné straně stlačit úrokové sazby a na druhé dosáhnout růstu cen. Někteří tvůrci měnové politiky navíc vyjádřili pochybnost, zda může nárůst inflačních očekávání skutečně vést k růstu inflace.
Bank of Japan bude nakupovat každý měsíc dluhopisy v objemu 7 bilionů jenů, objem vládních bondů a dalších cenných papírů ve svém portfoliu hodlá do dvou let zdvojnásobit. Zrušila také omezení splatnosti nakupovaných dluhopisů a průměrná splatnost dluhopisů v bilanci BoJ by se dle nového plánu měla zvýšit na zhruba sedm let ze současných necelých tří let. Dubnové zasedání BoJ poprvé řídil její nový guvernér Haruhiko Kuroda, který je ve funkci od 20. března.
Nikkei v uplynulém týdnu zaznamenal dramatický vývoj poté, co minulé pondělí uzavřel nejvýše za pět a půl roku, ve čtvrtek se však propadl o 7,3 procenta a zažil nejhlubší ztrátu za více než dva roky, tedy od dnů následujících po havárii jaderné elektrárny Fukušima. Japonský trh a další akciové burzy v Asii mimo jiné reagovaly na nepříznivé údaje z čínského průmyslu a nervozitu z možného omezení podpůrné politiky americké centrální banky Fed. I přes nedávné turbulence Nikkei od začátku roku posílil o 36 procent. Proti úrovni ze začátku dubna, kdy japonská centrální banka oznámila kroky na oživení růstu a zastavení vleklé japonské deflace, se pohybuje výš o více než čtyři procenta.
(Zdroj: Bloomberg, BoJ, čtk)