Japonská ekonomika se zotavuje, protože poptávka v zahraničí oživuje a doma zůstává odolná. Uvedla to japonská centrální banka (BOJ) v prohlášení zveřejněném po ukončení zasedání jejího měnového výboru. Ten rovněž podle očekávání analytiků nechal v platnosti svoji dosavadní měnovou politiku.
Banka mírně zlepšila své hodnocení japonské ekonomiky. Podle jejích slov "začala oživovat", protože současný agresivní program na stimulaci ekonomiky zlepšil náladu a oslabil jen, což zastavilo pokles vývozu.
Podle očekávání banka potvrdila, že chce ukončit 15 let trvající deflaci, tedy pokles spotřebitelských cen, zdvojnásobením objemu státních dluhopisů ve svém vlastnictví. V příštích dvou letech hodlá banka do ekonomiky napumpovat 1,4 bilionu dolarů. Základní úroková sazba zůstává v rozpětí nula až 0,1 procenta.
BOJ však v prohlášení rovněž varovala, že ekonomiku stále ohrožuje množství nejistot a spotřebitelské ceny se nezvyšují. Pokles cen není pro ekonomiku dobrý, protože nutí spotřebitele odkládat nákupy v naději, že zboží dále zlevní. Analytici také pochybují, zda se skutečně podaří do dvou let dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle.
Guvernér banky Haruhiko Kuroda následně novinářům řekl, že centrální banka bude upravovat program nákupu dluhopisů - co do objemu i formy - tak, jak bude potřeba. "Musíme se vyhnout přílišné volatilitě na dluhopisovém trhu," dodal.
Na adresu japonské ekonomiky potom Kuroda uvedl, že Japonsko ještě nedosáhlo silného a udržitelného růstu. "Potřebujeme prorůstovou politiku, která by podpořila potenciální ekonomický růst," řekl dnes Kuroda
Japonská ekonomika, která je třetí na světě, v minulém čtvrtletí vzrostla o 3,5 procenta, nejrychleji za rok. Stále však pokulhává v růstu vývozu, firemních investic a mezd.
Zahraniční bilance za duben pod odhady
Schodek bilance zahraničního obchodu Japonska se v dubnu prohloubil na 879,9 miliardy jenů (173 miliard Kč) a byl horší než se čekalo. Mohl za to pomalý růst vývozu způsobený slabou poptávkou z Evropy a Číny. Dovoz naopak prudce rostl. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
Bilance zahraničního obchodu Japonska vykazuje deficit již deset měsíců za sebou, což je nejdelší období od let 1979-1980. Schodek v dubnu byl navíc nejvyšší pro tento měsíc nejméně od roku 1979, kdy se tento údaj začal sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru deficit jen 621,1 miliardy JPY. V březnu schodek činil 362,4 miliardy jenů.
Vývoz v dubnu meziročně stoupl o 3,8 procenta na 5,78 bilionu jenů. Hodnota zboží a služeb dovezených do země se zvýšila o 9,4 procenta na 6,66 bilionu jenů. Analytici očekávali, že vývoz podpoří pokles jenu, který zlevňuje japonské zboží v zahraničí, a ten tak vzroste až o 5,9 procenta.
Slabší jen se však do vývozu zatím příliš nepromítl a někteří ekonomové upozorňují, že mnoho japonských firem již také přesunulo svoji výrobu do zahraničí. Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda dnes potvrdil popsané trendy v japonské ekonomice, když uvedl na adresu slábnoucího jenu, že se jeho slabost projevuje do vývozu až s určitým zpožděním.
Na druhé straně slabší jen zvyšuje náklady na dovoz ropy, plynu a dalších surovin, které Japonsko nutně potřebuje. V dubnu náklady na dovoz ropy klesly, protože ceny ropy mírně snížily. Hodnota dovozu zkapalněného zemního plynu však stoupla o 18 procent. Poptávka po zemním plynu v Japonsku prudce vzrostla kvůli odstavení většiny jaderných elektráren po neštěstí v elektrárně Fukušima v březnu 2011.
Největším vývozním trhem pro Japonce v dubnu zůstaly Spojené státy, kam dodávky stouply o 15 procent. Dovoz z USA vzrostl o necelé jedno procento a bilance obchodu s USA tak vykázala přebytek 563 miliard JPY. Deficit obchodu s Čínou však stoupl o 60 procent na 442 miliard jenů. Vývoz se nepatrně zvýšil o 0,3 procenta, dovoz však byl vyšší až o 13,3 procenta. Vývoz do Evropské unie klesl o 3,5 procenta.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg)