Probíhá rychlé snižování deficitů v USA, Fed utáhne dříve a dolar posílí

Federální rozpočtový deficit Spojených států klesá nečekaně rychlým tempem. Ještě v roce 2009 převyšoval 10 % HDP, letos by měl podle očekávání dosáhnout jen 4 % HDP. Hlavním důvodem tohoto zlepšení je ekonomické oživení a ukončení řady stimulačních opatření. Obavy z toho, že fiskální utažení bude mít na růst silný negativní dopad, se ukazují jako neopodstatněné a pro Fed by tak mělo být jednodušší ukončit QE. Tento vývoj by se tak měl promítnout i do posilujícího dolaru.

V roce 2009 se mnozí domnívali, že se Spojené státy řítí do bankrotu. Dnes se situace prudce mění, i když ne všichni si toho všimli. Za posledních 50 let nedošlo k takovému snížení deficitů, jakého bylo dosaženo nyní (tedy o 6 % HDP). Za tímto vývojem stojí tři hlavní příčiny. První z nich je ekonomický růst. Během recese došlo k poklesu daňových příjmů a růstu výdajů spojených s podporou v nezaměstnanosti. Rozpočtová kancelář Kongresu CBO odhaduje, že tento faktor způsobil téměř 40 % celkového růstu deficitů v letech 2007 – 2010. Od roku 2009 ale americká ekonomika opět roste a letos by měl být nominální produkt o 15 % výš než v roce 2009. Rozpočtové příjmy na federální úrovni by tak měly převýšit úroveň příjmů z roku 2007, vedle toho dochází k poklesu nezaměstnanosti. Podle našich odhadů toto automatické snižování deficitů stojí asi za 25 % celkového snížení deficitů po roce 2010.

Druhým faktorem je ukončení stimulačních programů, které byly aktivovány v roce 2008 a 2009, a třetím je politický vývoj. Na první pohled to může být překvapivé, protože demokraté a republikáni nejsou v Kongresu schopni dosáhnout dohody. Výsledkem je však omezení rozpočtových výdajů. První kolo snižování rozpočtových výdajů proběhlo v roce 2011, zároveň vznikl plán na automatické omezení výdajů v budoucnu v případě, že se obě strany nedohodnou na jiném postupu. K dohodě nedošlo a od března je tak tento plán aktivován.

 
Budou rozpočtové deficity klesat i v následujících letech? A je možné, že by dokonce bylo dosaženo vyrovnaného rozpočtu? Ohledně vývoje v následujících letech jsme optimisty. Pozitivní cyklický efekt by měl fungovat i nadále, další recese na obzoru zatím není. Problémy v Kongresu navíc brání uvolnění na straně výdajů. Příští rok by tak měl deficit klesnout na 3 % HDP. CBO se však domnívá, že dlouhodobější výhled je pesimističtější a deficity začnou v roce 2016 opět růst. V roce 2023 by se měly dostat na 3,5 % HDP. V minulosti ovšem projekce CBO často chybovaly, částečně proto, že byly založeny na dané legislativě a nebraly v úvahu změnu legislativy. V posledních letech došlo k překvapivému poklesu tempa růstu výdajů na zdravotnictví. CBO navíc počítá s tím, že úroková sazba z vládního dluhu dosáhne po roce 2016 více než 5 %. Je tak možné, že její projekce jsou příliš pesimistické a že lze dosáhnout i vyrovnaného rozpočtu. Pravděpodobnost dosažení vyrovnaného rozpočtu se odvíjí zejména od politického vývoje. Současný vývoj ukazuje, že obavy z příliš rychlého utažení se nenaplňují. Ekonomika na utahování opasků reaguje dobře a konsolidace rozpočtů růst neudusila.

Příliš rychlého utahování se obával i Fed. S exitem z QE začne teprve ve chvíli, kdy si bude jistý, že tato politika ekonomiku skutečně nepoškodila. Stále větší množství dat ale tento názor potvrzuje a pokud tomu tak bude ještě několik měsíců, Fed bude mít prostor pro exit. Na konci roku pravděpodobně dojde k omezení nákupu dluhopisů a jestliže se bude zaměstnanost zlepšovat rychleji, než se očekává, mohlo by k tomu dojít již na počátku podzimu. Spojené státy tedy dosahují zlepšení rozpočtových bilancí, podařilo se jim korigovat i další problémy. Dochází ke stabilizaci na trhu nemovitostí, významně klesla dluhová zátěž soukromého sektoru. Eurozóna naopak zůstává v recesi a mnoho z jejích problémů zůstává nevyřešeno. Podle našeho názoru tak ve chvíli, kdy Fed otočí směr kvantitativního uvolňování, dojde k přehodnocení postoje trhů vůči dolaru. Domníváme se, že na konci tohoto roku se bude jeho kurz k euru pohybovat na úrovni 1,24, na konci roku 2014 na úrovni 1,20.

(Zdroj: Commerzbank)