Aktualizováno Rychlost oteplování světových oceánů ohrožuje možnost vydávat dostupné pojistky v rostoucím počtu míst na planetě, varovaly pojišťovny.
Části Velké Británie a Floridy již představují „rizikové prostředí, které je nepojistitelné,“ uvedla Ženevská asociace sdružující pojišťovací společnosti z celého světa. Podle jejího generálního tajemníka Johna Fitzpatricka rozhodně nezůstane jen u těchto dvou lokalit.
Vlády prý musí investovat daleko víc prostředků do ochrany proti povodním a zpřísnit proces udělování stavebních povolení v rizikových oblastech, aby tak omezily dopad extrémních výkyvů počasí. Pojišťovny se odvolávají na loňskou bouři Sandy, která tvrdě zasáhla New York a New Jersey a americkou ekonomiku přišla na 65 mld. USD.
„Státy sice v krátkém období myslí na úsporná opatření. Z dlouhodobého hlediska se ale budou vystavovat velkým výdajům na opravu poškozené infrastruktury,“ tvrdí Fitzpatrick. Pojistné loni navzdory Sandy a řadě dalších přírodních katastrof zůstalo mimo postižené oblasti zhruba na nezměněných úrovních, pojišťovny však varují, že výše pojistného je zatím uměle stlačována kvůli přílivu kapitálu do sektoru, který se v prostředí nízkých úrokových sazeb stal alternativním úložištěm peněz. To se teď mění. Dluhopisové výnosy v posledních týdnech směřují výrazně výš.
O známkách oteplování moří vědci hovoří přes deset let. Podle nových studií citovaných Ženevskou asociací by však tento trend mohl být silnější, než se dříve myslelo. Počet živelních katastrof v posledních 30 letech výrazně vzrostl, uvádí statistiky německé zajišťovny Re. Výskyt bouří, povodní, vln veder, such a lesních požárů se od roku 1980 ztrojnásobil.
Pojišťovny si také stěžují na chybnou vládní politiku prevence škod a s řadou vlád vedou spory. V Británii probíhá jednání o dohodě, podle níž má na pojistku proti povodním mít nárok každá domácnost. Platnost stávající dohody vyprší na konci července. Jelikož kabinet v Londýně v posledních letech na protipovodňová opatření nedal dost peněz, pojišťovny s prodloužením plošné dohody nesouhlasí a požadují dotace pro vysoce rizikové oblasti.
Rok před Sandy zpustošily povodně Thajsko. Kdyby se podařilo přijmout pár opatření ještě před příchodem velké vody, škody by se prý nemusely vyšplhat na 43 mld. USD.
Fitzpatrick upozornil na postupnou změnu teploty oceánů, která je „hlavním faktorem určujícím prudkost bouří.“ Kvůli vyšší teplotě se z oceánských ploch odpařuje víc vody, což vede k větším srážkám, prudším bouřím a také delším sezónám hurikánů a cyklonů.
Krom teploty roste i hladina oceánů. Za posledních 100 let se zvedla v průměru o 20 cm, přičemž v uplynulých letech nárůst zrychluje. Podle Mezivládního panelu ke klimatickým změnám OSN mezi lety 1993 a 2003 hladina stoupala tempem 3,1 mm ročně, mezi lety 1963 a 2003 to bylo 1,8 mm ročně.
Povodně nedávno zasáhly i region střední Evropy, i když podle odhadů Group náklady nedosáhnou ani polovinu škody z roku 2002 a nebudou mít žádný dopad na HDP jednotlivých zemí. Investice do protipovodňových opatření a včasné přípravné práce pomohly významně snížit finanční ztráty.
Krátkodobý negativní vliv na HDP v důsledku výpadku produkce je podle banky zanedbatelný, protože povodněmi nebyl zasažen žádný významný výrobní podnik. Opravy a rekonstrukční práce v příštích čtvrtletích mírně pozitivně ovlivní HDP, neovlivní ale jeho celoroční prognózy.
Země v regionu za posledních deset let investovaly do systémů protipovodňové ochrany a lepší regulace vodních toků přibližně 3,3 miliardy eur (86 miliard Kč), z toho Rakousko 1,8 miliardy eur, Slovensko 0,6 miliardy eur, ČR 0,5 miliardy eur (asi 13 miliard Kč) a Maďarsko 0,3 miliardy eur, což jim výrazně pomohlo snížit škody. Podle posledních odhadů představují škody způsobené povodněmi v ČR méně než čtvrtinu škod roku 2002.
(Zdroje: FT, Geneva Association, ČTK)