Hospodářské škody způsobené povodněmi v regionu střední a východní Evropy nedosáhnou ani polovinu škody z roku 2002 a nebudou mít žádný dopad na  HDP jednotlivých zemí. Investice do protipovodňových opatření a včasné přípravné práce pomohly významně snížit finanční ztráty. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie  Group. 
 Krátkodobý negativní vliv na  HDP v důsledku výpadku produkce je podle studie zanedbatelný, protože povodněmi nebyl zasažen žádný významný výrobní podnik. Opravy a rekonstrukční práce v příštích čtvrtletích mírně pozitivně ovlivní  HDP, neovlivní ale jeho celoroční prognózy. 
 "I když byl region v minulých týdnech postižen těžkými povodněmi, představují jimi způsobené hospodářské škody jen zlomek škod způsobených povodněmi roku 2002, které v Rakousku, České republice a na Slovensku dosáhly zhruba šesti miliard  eur (150 miliard Kč)," uvedl hlavní analytik  Group pro střední a východní Evropu Juraj Kotian. 
 Země v regionu za posledních deset let investovaly do systémů protipovodňové ochrany a lepší regulace vodních toků přibližně 3,3 miliardy  eur (86 miliard Kč), z toho Rakousko 1,8 miliardy  eur, Slovensko 0,6 miliardy  eur, ČR 0,5 miliardy  eur (asi 13 miliard Kč) a Maďarsko 0,3 miliardy  eur, což jim výrazně pomohlo snížit škody. Podle posledních odhadů představují škody způsobené povodněmi v ČR méně než čtvrtinu škod roku 2002. 
 Opravy škod po povodních v příštích čtvrtletích budou mít pozitivní vliv na  HDP, protože část zničeného majetku si bude vyžadovat opravu, čímž se podle Kotiana zvýší fixní investice. Poměrně přístupná politika likvidity by měla zajistit, že financování (pojištění, vládní kompenzační programy či úvěry) nepůjde na úkor spotřeby a celkových investicí. 
 V rámci jednoho roku by tak měl být kumulativní čistý vliv na  HDP mírně pozitivní, protože je ale rozsah dnešních škod a s tím spojených oprav nižší než v roce 2002, nemění analytici  Group své původní celoroční prognózy  HDP. Nejnovější pozitivní zkušenosti se systémy protipovodňové ochrany povedou vlády těchto zemí k opětovným investicím do této oblasti v příštích letech. 
 "Podle našich odhadů bude v ČR nahrazeno asi 80 procent z očekávaných škod, tedy 24 až 28 miliard  Kč. Část těchto škod bude kryta z pojištění, část pravděpodobně z rozpočtů (obcí, stát, EU) a část z úspor a příjmů postižených lidí. V dalších několika kvartálech počítáme s kumulativním pozitivním dopadem do 0,5 procenta nominálního  HDP. Z pohledu akciového trhu by měly mít teoreticky povodně největší dopad na výsledky pojišťovacích společností (skupinu VIG), které jsou ale na tyto jednorázové katastrofy kryty zajišťovnami. Lehce pozitivní dopad by povodně měly mít na sektor  stavebnictví (rakouský Strabag)", míní makroanalytik České spořitelny Martin Lobotka.