Vláda nebude platit žádné dluhy soukromých vlastníků OKD. Rozhodně prý nebude kupovat OKD, ani důl Paskov, a to ani, kdyby stál jen jednu korunu. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to prohlásil premiér Jiří Rusnok. Vláda se prý bude soustředit hlavně na starost o lidi bez práce a širší obnovu Moravskoslezského regionu.
"Já tady zdůrazňuji, že my nebudeme jako česká vláda z peněz českých daňových poplatníků platit žádné dluhy soukromých vlastníků této firmy. To je prostě vyloučeno," uvedl Rusnok, podle něhož vláda takovým způsobem nemůže řešit situaci jednoho soukromého podniku. Připomněl také evropskou legislativu zakazující jakoukoliv veřejnou pomoc a zdůraznil zodpovědnost vlastníků dolu. V této souvislosti zmínil závazky, jaké na sebe majitelé vzali v době privatizace. Mluvčí Evropské komise Shirin Wheelerová včera v této souvislosti také uvedla, že při podobné pomoci by Praha navíc musela prokázat, že postupuje i vzhledem k problematice životního prostředí v souladu s evropským právem.
Evropská unie nicméně v minulých letech několikrát umožnila poskytnout státní pomoc uhelným společnostem v některých členských zemích, kde se řešilo uzavírání uhelných dolů. Vyplývá to z dokumentů dostupných na stránkách Evropské komise. Stalo se tak na základě dřívějšího rozhodnutí lídrů EU o státní pomoci, která má usnadnit uzavírání některých šachet. Jedno z nejnovějších rozhodnutí EK je staré dva roky. Brusel tehdy umožnil poskytnout státní pomoc polskému uhelnému sektoru. Plán pro roky 2011 až 2015 počítá s celkovým rozpočtem 2,45 miliardy zlotých. Peníze by měly zamířit mimo jiné společnostem Kompania Wenglowa a Katowicka Grupa Kapitalowa, které od roku 1998 uzavřely nejméně devět těžebních jednotek.
Rusnok včera odmítl možnost, že by důl za jednu korunu odkoupil stát, jak o tom hovořila například ČSSD. Takové úvahy označil za naprosto scestné. "Abychom udržovali v chodu důl Paskov, pokud produkuje roční ztrátu miliardu a půl nebo dvě, tak si to vydělte počtem postižených lidí 2000, tak to jim můžeme skutečně zajistit luxusní sociální síť bez toho, aniž bychom stínovali nějakou těžbu uhlí," nechal se slyšet.
Vláda podle něj ale bude dělat veškerá opatření, která jsou možná a která jí přísluší. Hovořil přitom o zajištění sociálních kompenzačních programů a programů pro opětovné začlenění do společnosti, obecněji pak o aktivní politice zaměstnanosti a ekologických sanacích v regionu. Například na další část sanace ostravských lagun bude podle něj v nejbližší době uvolněna další miliarda korun.
Oficiální jednání s OKD zatím nezačala, uvedl také ministerský předseda. Poprvé se zástupci státu s vlastníky firmy sejdou 24. září. Schůzky, po níž Rusnok očekává další, se má zúčastnit i prezident Miloš Zeman. Ten při včerejší návštěvě Bruselu mimo jiné uvedl, že podnikatel Zdeněk Bakala by měl říci, zda si v období, kdy mu důl Paskov a další podniky vynášely, tvořil rezervy na horší časy. V opačném případě prý lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech.
OKD ani NWR pomoc od státu nečeká, horníci se radikalizují
Mluvčí OKD Marek Síbrt uvedl, že společnosti OKD ani (36 CZK, 5,88%) rozhodně nečekají, že by je měl zachraňovat stát. "Jsme soukromé firmy a je naším úkolem provést restrukturalizaci, která se nám mimochodem zatím velmi daří a dále v ní pokračujeme. Podaří-li se nám vyřešit otázky úspor v oblasti personálních nákladů a budoucnost Dolu Paskov, bude z OKD opět stabilizovaná firma, která bude v regionu nadále zaměstnávat tisíce lidí," uvedl.
Pokud by podle něj stát chtěl například kvůli udržení sociální stability regionu, aby firma provozování ztrátového dolu prodloužila a on kryl část nákladů, je firma připravena jednat. "Mimochodem, i pro zahájení těchto jednání bylo nutné formální rozhodnutí o útlumu," uvedl Síbrt. Dodal, že firma bude mít velmi brzy hotové právní analýzy, které ukážou možnosti dané českou i evropskou legislativou, a poté bude připravena je předložit vládě.
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ČTK řekl, že to, že stát nebude kupovat Důl Paskov ani za korunu, je jedna věc, ale je otázka, jestli není možné požádat o evropské dotace na útlum. "Státy Evropské unie měly možnost požádat o dotaci na útlum. Němci nebo Rumuni to tak udělali. Nevím, jestli to tak můžeme taky udělat, jestli ještě je ta možnost," řekl Pytlík. Odboráři podle něj nyní nechystají další podobné protesty, jako byla úterní demonstrace v Ostravě, a soustředí se na pokračující kolektivní vyjednávání. "Budou nové volby, uvidíme, co bude dál," řekl odborář.
Předseda Sdružení hornických odborů následně pro deník Právo uvedl, že se obává i možné agrese vůči vedení podniku. "Situace je vážná, lidé jsou rozlíceni, už nemají co ztratit," řekl. Dodal, že podle toho, co viděl po úterní demonstraci v Ostravě, kdy se někteří rozezlení horníci snažili dostat do bývalého sídla OKD, nemůže vyloučit, že některý z horníků nebude bránit živobytí vlastními silami. "Horníci nechodí daleko od facky, a když je někdo přitlačí ke zdi, tak se není co divit. Stejně by jednal asi každý člověk přitlačený ke zdi."
Kolik lidí pracujících na Dole Paskov by po uzavření dolu mohlo rozšířit řady nezaměstnaných, zatím nikdo není schopen odhadnout. Záleží to mimo jiné i na ochotě horníků jít pracovat do jiných dolů na Karvinsko. Na Dole Paskov nyní pracuje téměř 3000 lidí, z toho je zhruba 2500 vlastních zaměstnanců OKD a přes 400 pracovníků dodavatelských firem.
Pytlík řekl, že doufá, že se podaří do karvinské oblasti umístit větší část horníků. "Problém budou ti, co nebudou chtít, a ti, co jsou ze vzdálených oblastí, z okrajových částí Frýdecko-Místecka, Vsetína, Kopřivnice. Ta vzdálenost už je větší, takže by to mohl být problém," řekl Pytlík.
OKD je stoprocentně vlastněna firmou se sídlem v Amsterodamu. Tato společnost pak téměř ze dvou třetin patří skupině BXR (vizitka viz níže), ve které má zhruba poloviční podíl podnikatel Zdeněk Bakala.
v úterý oznámila, že důl Paskov uzavře, protože ve střednědobém výhledu zřejmě nebude konkurenceschopný. Představitelé OKD uvedli, že pokud společnost ponese související náklady sama, zavře důl k 31. prosinci 2014. Pokud by těžbu dotoval stát, a v této souvislosti se hovořilo o intervenci ve výši čtyř až šesti miliard korun, mohl by prý důl fungovat do roku 2018.
Rusnok prý netuší, kde se částka čtyři až šest miliard vzala. Uvedl ale, že ta "neblahá situace" bude všechny daňové poplatníky stát miliardy.
Vizitka společnosti BXR Group Limited, která vlastní dvě třetiny akcií společnosti NWR, majitele těžební společnosti OKD:
- BXR Group Limited sídlící v Amsterodamu je mezinárodní investiční skupinou, která investuje po celém světě a v celé škále odvětví, od těžebního průmyslu, dopravy a nemovitostí přes média, energetiku a chemický průmysl až po telekomunikace či zdravotnictví. Podle loňských zpráv spravuje majetek za zhruba šest miliard dolarů.
- Největším jednotlivým akcionářem je s 50 procenty český miliardář Zdeněk Bakala se svou rodinou. Zbytek akcií je v držení bývalých spolupracovníků Bakaly ze společnosti Credit Suisse First Boston, kde Bakala působil na počátku 90. let.
- BXR Group Limited drží téměř dvě třetiny akcií (63,6 procenta) společnosti New World Resources (NWR), která vlastní těžební společnost OKD.
- Společnost zaměstnává kolem 35.000 lidí, z toho téměř 18.000 v ČR.
- Kromě NWR drží BXR většinový balík akcií například v největším kanadském prodejci matrací SleepCountry, mezinárodním železničním dopravci AWT, realitní společnosti RPG Real Estate, kam patří majitel nájemních bytů RPG Byty, kanadském poskytovateli mobilních skartovacích služeb Shred-It, v podniku pro zpracování metanu Green Gas International, brazilském producentovi bavlny, sóji a kukuřice Grupo Iowa nebo například v makléřských společnostech ETX Capital a Marex Spectron.
- V minulosti BXR investovala například do Českých radiokomunikací, českého výrobce antivirových programů AVG, maďarského chemického kombinátu TVK, firmy ETA nebo finanční společnosti Patria Finance, kterou spoluzaložil Bakala.
(Zdroj: ČTK, OKD, NWR, Právo)