Buffettovy záchranné injekce: zisk 10 mld. USD, výnos 40 %

Buďte bojácní, když jsou ostatní lakomí, a buďte lakomí, když jsou ostatní bojácní. Tohle investiční rčení přineslo Warrenu Buffettovi v pěti letech od vypuknutí finanční krize 10 mld. USD. Tolik známý miliardář vydělal na šesti finančních injekcích poskytnutých předním americkým i zahraničním koncernům v nesnázích.

Věštec z Omahy, jehož impérium zastřešuje společnost Berkshire Hathaway, se k metě 10 mld. USD přiblížil minulý týden, když mu výrobce cukrovinek Mars splatil úvěr 4,4 mld. USD poskytnutý v roce 2008. Jen zisk z této půjčky by Berkshire měl přinést 680 mil. USD.

V rámci šesti investic, které krom Marsu zahrnovaly banky Goldman Sachs a Bank of America, průmyslový konglomerát General Electric, chemický gigant Dow Chemical a zajišťovnu Swiss Re, Buffett vložil prostředky v hodnotě 25,2 mld. USD. První pomocnou ruku podal Marsu v dubnu 2008, kdy začaly zamrzat kapitálové trhy, jako poslední pomohl Bank of America v srpnu 2011, když nakoupil její prioritní akcie v hodnotě 5 mld. USD. Jeho celkový výnos z těchto transakcí zatím činí 40 %.

„Co se prosté ziskovosti týče, průměrnému investoru se mohlo dařit zrovna tak dobře, pokud během paniky nakoupil na burze,“ prohlásil Buffett v rozhovoru pro list Wall Street Journal (WSJ). Dodal, že nejlepší nákupy se dělají v době, když ostatními na trhu cloumá hrůza. Jen málo investorů, pokud vůbec někdo, dokázalo využít krize tak zručně a v tak velkém měřítku.

Americká vláda přes záchranný program TARP poskytla mnoha firmám, včetně automobilky General Motors či pojišťovny AIG, 420 mld. USD. Bílý dům si při sanaci vymínil výhodné podmínky a od spasených firem vybral solidní dividendy. Celkový zisk podle webových stránek ministerstva financí činí 50 mld. USD, čili zhruba 12 % z investované částky.

Buffett v redakci WSJ uvedl, že vydělané peníze chce použít na další velké investice, které by přinesly stejně atraktivní výnos. Berkshire prý bude dál nakupovat akcie, a rozšiřovat tak své portfolio v hodnotě přes 100 mld. USD. „Stále je lepší mít akcie než hotovost,“ myslí si muž považovaný za ikonu amerického kapitalismu.

Obří akvizice typu nákupu železniční společnosti BNSF za 26 mld. USD v roce 2010 však bude stále obtížnější realizovat. Jelikož s postupem hospodářského oživení vzrostly ceny aktiv, prostor pro senzační transakce, které by Berkshire umožnily dobře využít peníze na účtech, se podstatně zúžil.

V tomto ohledu přinesla krize Buffettovi neopakovatelné příležitosti. Se zhoršováním dostupnosti úvěrů se na něj – a obrovskou kasu Berkshire – jako na věřitele poslední instance obrátila velká jména korporátní Ameriky. Krom velmi potřebného kapitálu se těmto společnostem dostalo ještě jedné, stejně cenné komodity: otevřeně deklarované důvěry investičního guru v jejich dlouhodobé podnikatelské plány. Akcie společností, které Buffett takto podpořil, se po ohlášení investice zpravidla vydaly vzhůru.

Šest krizových investic Berkshire Hathaway (modře značeny investované částky, černě dividendy a zisk) 


(Zdroje: WSJ, CNBC)