V americkém Kongresu se schyluje k posunu v zákopové válce o vládní výdaje a dluhový strop. Dle citace jednoho z poradců pro Bloomberg republikáni zvažují přípravu zákona, který na šest týdnů uvolní dluhový strop. Krok má být součástí širšího plánu, který má debatu mezi republikány a demokraty v Kongresu i Bílým domem vrátit k tématu vládních výdajů. Futures v americkém premarketu po zprávě nabraly zisky přesahující 1 %, podobně v úvodu reaguje Wall Street. Zisky indexu S&P 500, DJIA a Nasdaq se pohybují již mezi 1,6 % až 2,0 %.
Podle tohoto návrhu mají státní úřady a výdaje vlády nadále zůstat zablokovány, návrh má ale odvrátit riziko amerického bankrotu, kdy by země po nárazu na dluhový strop, což je propočteno na 17. říjen, selhala při plnění svých závazků – zejména u dluhopisů. Jacob J. Lew z amerického ministerstva financí dnes vystoupil v Kongresu s varováním, že blokace řešení výdajů a zejména dluhového stropu začíná vrhat finanční trhy do nejistoty a destabilizovat je. "Návrh dočasného oddálení nárazu na dluhový strop GOP schválí výměnou za jednání amerického prezidenta Obamy o dalších otázkách rozpočtu a jeho schodku," uvedl republikánský lídr v Kongresu John Boehner.
Dle nejmenovaného poradce v Kongresu je krok republikánů tlakem na prezidenta Obamu právě ohledně reformy vládních výdajů. Republikáni, zastoupení v Kongresu, se sešli dnes počínaje 10:00 tamního času, 16:00 našeho lokálního času. Shrnutím z tohoto jednání jsou slova Johna Boehnera.
Americký prezident Barack Obama včera signalizoval ústup ze svého postoje, že o obou záležitostech nebude s republikány diskutovat. Nejprve dal zelenou jednáním v Bílém domě se svými demokraty, posléze i republikány.
Sněmovna, kde mají většinu republikáni, podmiňuje uvolnění peněz vládě ústupky v Obamově reformě zdravotnictví. Zvýšení dluhového stropu chtějí republikáni jako obvykle spojit s jednáním o dalším snižování vládních výdajů. Prezident Barack Obama dosud několikrát zopakoval, že je ochoten jednat s republikány o zdravotnictví, snižování deficitu i o výdajích, ale až poté, co sněmovna bez jakýchkoli podmínek uvolní peníze vládě a zvýší dluhový limit.
Jak by mohla vypadat platební neschopnost USA?
Ani americké ministerstvo financí neví přesně, jak velké daňové příjmy získá ve dnech po 17. říjnu, kdy by vládní dluh narazil na současný strop 16,7 bilionu dolarů. Nelze stanovit ani přesné výdaje, například kolik lidí bude žádat o podporu v nezaměstnanosti. Je ale možné odhadovat rychlost úbytku peněz ve státní pokladně na základě údajů ministerstva financí ze stejného období loňského roku a sestavit tak harmonogram ukazující, jak by se platební neschopnost mohla vyvíjet. Na scénář nárazu na současný dluhový strop, který připojujeme, se zaměřila agentura Reuters.
17. října
Ministerstvo financí vyčerpá všechny dostupné nástroje k tomu, aby se udrželo pod dluhovým stropem, a již nebude moci navyšovat státní dluh. Ministerstvo předpokládá, že bude mít v tuto chvíli na hotovosti zhruba 30 miliard dolarů na splácení závazků. V tento den získá například 6,75 miliardy dolarů na daních, ale bude muset vyplatit mimo jiné 10,9 miliardy dolarů na sociální zabezpečení. Hotovostní rezerva tak na konci dne klesne na zhruba 27,5 miliardy dolarů.
18. října až 29. října
Hotovostní rezerva ministerstva se výrazně ztenčí. Výdaje Washingtonu výrazně přesahují příjmy a ministerstvo nyní nemůže tento rozdíl krýt vydáváním nových dluhopisů. Situace se na krátkou dobu zlepší 22. října, kdy vláda získá o 3,5 miliardy dolarů více, než utratí. Tento dočasný příjem však bude brzy smazán. Mimořádně obtížný bude 24. říjen. V tento den bude muset ministerstvo zaplatit vojenským dodavatelům 1,8 miliardy dolarů, doktorům a nemocnicím 2,2 miliardy dolarů a na sociálním zabezpečení 11,1 miliardy dolarů. Daně a další příjmy mu přitom vynesou pouze 9,6 miliardy dolarů.
Ministerstvo by navíc v tomto období mohlo ztratit důvěru na dluhopisových trzích. Ačkoli vláda v tuto chvíli nemůže zvyšovat dluh, může prodlužovat splatnost dluhopisů. Každý týden mají investoři možnost zinkasovat splatné americké vládní dluhopisy v hodnotě kolem 100 miliard dolarů, obvykle však tyto prostředky reinvestují do vládního dluhu. Pokud však obavy z platební neschopnosti přimějí investory požadovat místo nových cenných papírů hotovost, může se ministerstvo ocitnout bez peněz téměř ze dne na den.
30. října
Vláda se dostává do platební neschopnosti. K zaplacení všech pohledávek jí chybí sedm miliard dolarů. Kdo tedy přijde zkrátka? Podle administrativy prezidenta Baracka Obamy prakticky všichni.
Ministerstvo financí tvrdí, že nemá právo vybírat, kdo dostane zaplaceno. Když se vláda připravovala na podobnou situaci v roce 2011, plánovala, že bude vyplácet peníze až tehdy, když bude mít dostatek hotovosti k pokrytí jednodenních pohledávek. To by znamenalo prodlevy v platbách pro všechny. Pro školy, příjemce sociálních dávek či vojenské dodavatele. Těžce zasaženy budou některé velké podniky, jejichž významným zákazníkem je vláda. Prodlevy v platbách se budou čím dál více zvětšovat, což z ekonomiky v krátké době odčerpá miliardy dolarů.
31. října
Vláda má držitelům dluhopisů zaplatit úroky šest miliard dolarů. Americké dluhopisy tvoří základy globálního finančního systému. Jsou považovány za zcela bezpečnou investici. Zmeškané platby by těmito základy otřásly.
USA platí jedny z nejnižších úroků na světě, protože doposud své závazky včas splácely. Nyní by se však náklady na půjčky téměř s jistotou zvýšily. Akciové trhy by mohly prudce klesnout a nervózní spotřebitelé by mohli omezit výdaje, což by způsobilo další újmu ekonomice.
V tuto chvíli začíná pro ministerstvo financí opravdu obtížné rozhodování. Má vláda zaplatit držitelům dluhopisů v Číně nebo svým vojákům v Afghánistánu? Obamova vláda tvrdí, že nemůže upřednostňovat některé platby před jinými, podle analytiků se však o to alespoň pokusí.
"Nezaplatit včas úroky je možná horší varianta platební neschopnosti než zastavit jiné platby," upozorňuje analytik Brian Collins z organizace Bipartisan Policy Center.
1. listopadu
Spojené státy se dostávají do zcela nezmapovaného teritoria. Teoreticky může vláda dál uspokojovat držitele dluhopisů, protože daňové příjmy dokážou pokrýt úrokové platby. To by však znamenalo větší prodlevy v platbách pro všechny ostatní. Vojáci by tak mohli dostávat se zpožděním žold a důchodci, kteří se spoléhají na dávky od státu, by mohli mít potíže s hrazením svých výdajů.
Pokud by však vláda zmeškala platby úroků a neexistovaly by známky vyřešení krize, mohlo to by to poškodit důvěryhodnost Spojených států. To by zpochybnilo hodnotu téměř všech finančních instrumentů od amerického dolaru po bankovní úvěry v Asii. "Nesplnění závazků by bylo bezprecedentní a mohlo by vést ke katastrofě," uvedlo tento měsíc ministerstvo financí.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters)