Aktualizováno Prezident Barack Obama nominuje na post budoucí šéfky americké centrální banky (Fed) současnou viceguvernérku Janet Yellenovou. Stane se tak první ženou v čele Fedu ve 100leté historii této instituce. Rozhodnutí oznámí Obama již dnes večer. Obamův výběr musí ještě stvrdit Senát. Podle analytiků bude Fed pod vedením Yellenové pokračovat v politice podpory americké ekonomiky prostřednictvím rozsáhlého nákupu dluhopisů, kterou uplatňuje současný guvernér Ben Bernanke.
Sedmašedesátiletá Yellenová byla Obamovou favoritkou poté, co ze souboje o guvernérské křeslo v polovině září odstoupil někdejší šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence Summers. V Senátu je podle třetího muže v hierarchii demokratických senátorů Charlese Schumera schválení její nominace velmi pravděpodobné. Yellenová má velmi silnou pozici mezi demokraty, kteří disponují ve stočlenné horní komoře Kongresu většinou 54 hlasů. Očekává se, že její jméno získá některé zastánce i mezi republikány a potřebných 60 hlasů dosáhne bez větších obtíží.
Bernanke končí své druhé funkční období v čele centrální banky k 31. lednu příštího roku. Finanční trhy vyhlížely jeho odchod s obavami, zda jeho nástupce bude chtít pokračovat v masivní stimulaci ekonomiky skrze kvantitativní uvolňování měnové politiky, nebo šlápne rychle na brzdu, což by přineslo trhům ztráty. Včerejší rozhodnutí přišlo až po závěru obchodování na Wall Street, ale futures nyní indikují mírnou korekci včerejších nejhlubších ztrát od srpna.
Janet Yellenová je známa svým zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména aktivním bojem za snížení nezaměstnanosti. Někteří ekonomové jí vyčítají, že na druhé straně podceňuje rizika spojená s inflací.
Spolu s dalším dříve zvažovaným kandidátem na vedení Fedu, někdejším viceguvernérem Donaldem Kohnem, byla Yellenová tvůrkyní programů centrální banky, které byly klíčové pro oživení americké ekonomiky po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Yellenová podporuje politiku, kterou prosazuje Bernanke a jež spočívá v rozsáhlém nákupu dluhopisů a snaze udržet nízké úrokové sazby s cílem podpořit americkou ekonomiku. Dolar v první reakci na novou zprávu sice oslabil až nad 1,36 USD/EUR, ale nyní posiluje zpět na 1,355 USD/EUR.

(Zdroj: Bloomberg, ČTK, Reuters)