Bill Gates sám sebe považuje za technokrata, nedomnívá se ale, že technologie spasí svět. Či přesněji řečeno, že vyřeší jeho nejpalčivější problémy ve formě šíření nemocí v rozvíjejícím se světě, následné chudoby a zoufalství. „IT obor určitě miluji, ale pokud chceme zlepšit lidské životy, musíme se zaměřit na základní věci, jako je úmrtnost dětí a jejich výživa,“ říká Gates. Ve svých 58 letech neztratil nic na nedočkavosti a zapálení, které pro něj bylo tak typické v době jeho mládí. Jeho slova znějí ale často jinak než názory nové generace miliardářů. „Inovace jsou dobré a vyjma bioterorismu a několika dalších marginálních oblastí se naše životy zlepšují právě díky nim. Technologie se ale nedostávají k lidem, kteří zlepšení potřebují nejvíce,“ tvrdí Gates.
Gates může nyní jedním tahem pera ve své šekové knížce měnit životní úroveň mnoha lidí. Většina peněz jeho nadace jde na zlepšení zdravotní péče a boj s chudobou v rozvíjejících se ekonomikách. byl přitom na vrcholu své slávy monopolem, kterého se pro jeho snahu maximalizovat zisky obávalo celé odvětví, konkurence i nově zakládané společnosti. Dnes se o něm v Silicon Value mluví téměř opovržlivě i přesto, že stále jde o technologickou společnost s třetí největší kapitalizací (za společnostmi a Google).
Otázky týkající se Gates odmítá. Říká však, že přes všechny spekulace se do vedení společnosti nehodlá vrátit tak, jak to udělal třeba Steve Jobs. Rovněž přiznává, že práce pro mu zabere mnohem více než jeden den týdně, pro který se zavázal poté, co z firmy odešel. Stále se účastní pravidelných porad s některými produktovými skupinami a očekává se, že hodně času stráví s novým ředitelem poté, co bude jmenován. Gates nesouhlasí s argumenty, že by světu nejvíce prospělo, kdyby vznikala stále nová a nová odvětví. Říká, že nikde nevidí, že by lidé toužili po nových odvětvích, ale patrné je naopak to, že je třeba zmenšit počet úmrtí dětí či zlepšit přístup ke vzdělání.
Gatesovy aktivity jsou mimo jiné zaměřeny na vyhlazení dětské obrny. Jeho organizace pomohla dosáhnout tohoto cíle v Indii, nemoc je ale stále hluboce zakořeněna v Afghánistánu, Nigérii a Pákistánu. Tedy v zemích, ve kterých je velmi těžké se s problémem vypořádat. Příkladem je organizace očkování: Vakcíny musí být dopraveny na místo určení bez toho, aby se jejich teplota dostala mimo rozmezí 2 – 8°C. Je tak nutno vytvořit „chladný řetěz“, který začíná velkými lednicemi a končí kufříky těch, kteří očkování provádějí. Logisticky je celá operace velmi náročná a zároveň nejde o nic technologicky náročného, takže pro „nejlepší mozky světa“ není zajímavá. Jde prostě o praktickou věc, která z vědeckého hlediska není sexy.
Hodně podnikatelů je velmi opatrných co se týče schopnosti vlád řešit ty nejpalčivější problémy společnosti a Gates není výjimkou. Vedou ho k tomu možná i osobní zkušenosti, přestože sám o sobě říká, že je optimista. Ohledně americké vlády ale tvrdí, že v dlouhém období se jí podařilo zlepšit životní podmínky lidí, „čím blíže ale jejímu fungování jste, tím více se hrozíte.“ Namístě je tak podle Gatese otázka, zda lze vůbec úspěšně řídit složité a technokratické systémy, jako je například zdravotní péče. A problém může podle něho být i s tím, jak se s výzvami moderního světa vyrovnají demokracie. Předpokládá se, že lidé se svými hlasy budou vyjadřovat k oblastem, které jsou stále složitější a kde ty nejjednodušší odpovědi nejsou těmi nejlepšími.
(Zdroj: FT)