Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Pouta centrálním bankám?

Pouta centrálním bankám?

20.7.2014 10:00
Autor: Redakce, Patria Online

Je pozoruhodné, že vývoj v posledním desetiletí nevedl k tomu, že by se západní demokracie pokusily o omezení pravomocí centrálních bank. Naopak. Bylo jim umožněno prudké zvětšení jejich rozvah, dostaly rozsáhlé regulační pravomoci a tyto banky přispěly k velkému přerozdělení bohatství v západních společnostech. Cynici podotknou, že politická podpora pro mimořádně uvolněnou monetární politiku se vždy najde. Problémy se objeví až ve chvíli, kdy bude muset dojít k jejímu ukončení a utažení politiky.

V USA se nyní skutečně někteří členové Kongresu snaží o omezení pravomocí Fedu. Důvodem ale není to, že by podle nich byla jeho politika příliš utažená. Domnívají se naopak, že je příliš uvolněná. Konkrétní návrh počítá s tím, že Fed by používal nějaké formální pravidlo, které by nastavovalo sazby podle nějaké ekonomické proměnné, jako např. HDP či inflace. Fed by také musel vysvětlovat, proč existuje rozdíl mezi tímto pravidlem a Taylorovým pravidlem a případně i to, proč se jeho politika odchyluje od směru, který by nastavovalo definované pravidlo. V současné době by přitom Taylorovo pravidlo implikovalo sazby minimálně o 1,25 procentního bodu výše, než jak jsou nastaveny.

Zastánci politiky založené na pravidlech podobné návrhy podporují s tím, že jsou lepší než politika reagující flexibilně na daný vývoj. Řada jiných ekonomů sice souhlasí s tím, že Taylorovo pravidlo je dobrým nástrojem, ale nevěří, že by mělo být nástrojem jediným. Je sice mnohem lepší, než třeba další monetární autopilot – zlatý standard. Ale i tak mu chybí flexibilita, které je v určitých situacích třeba. Fed navíc v minulosti Taylorovo pravidlo interpretoval jinak než jeho tvůrce John Taylor. Dával totiž větší důraz na nezaměstnanost a HDP, než na vývoj inflace. Různé interpretace tohoto pravidla přitom vedou k velmi odlišným závěrům ohledně sazeb a nezdá se proto rozumné toto pravidlo používat jen z toho důvodu, aby Fed musel nějaké pravidlo sledovat.

Zmíněný návrh navíc neřeší hlavní problémy, které nyní řeší Fed. Prvním z nich je načasování kroků vedoucích ke snížení jeho rozvahy. Včetně toho, jak tyto kroky propojit s vývojem sazeb. Vedle toho je tu problém optimálního vztahu mezi čistě ekonomickými cíly a finanční stabilitou. Kvůli ní mohou být sazby nad či pod úrovní implikované Taylorovým pravidlem. A to neřeší ani vztah mezi ukazateli nezaměstnanosti a skutečným množstvím volných kapacit v ekonomice. Taylorovo pravidlo také počítá s tím, že dlouhodobá neutrální sazba se pohybuje na 2 %, což nemusí být kvůli utlumenému růstu pravda.

Co by tedy schválení zmíněného návrhu skutečně znamenalo? Fed by se i nadále mohl odchylovat od Taylorova pravidla, musel by ho ale brát mnohem vážněji. Jeho zástupci by také museli po každém zasedání FOMC vysvětlovat v Kongresu svůj pohled, a to by znamenalo mnohem větší politický tlak na centrální banku. Tato cena za používání Taylorova pravidla by byla příliš vysoká. V dohledné době není pravděpodobné, že jeho používání bude popsaným způsobem uzákoněno. U republikánů ale byla vždy jasně patrná silná tendence k prosazení pravidel v monetární politice. Pokud jejich pozice v Senátu v listopadu posílí, celá debata se stane zajímavější.

Zdroj: Blog Gavyna Daviese


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data