Nejdříve dobrá zpráva: Nová studie ukazuje, že dobří správci private equity fondů dovedou generovat mimořádnou návratnost. Ty nejlepší firmy přidají 7 až 8 procentních bodů návratnosti k návratnosti těch nejslabších private equity společností. Platí to i v případě, když data očistíme o prvek náhody a další faktory. A nyní špatná zpráva: Zmíněné výjimečné investory je velmi těžké najít.
Arthur Korteweg z University of Southern California je jedním z autorů studie a k jejím výsledkům říká následující: „Zjistili jsme, že některé private equity společnosti svým výkonem soustavně předčí ty ostatní. Problém spočívá v tom, že se tu míchají náhody se skutečnými dovednostmi. Pokud chcete najít skutečně schopného investora, musíte se dívat na více věcí než pouze na historickou návratnost.“
Private equity fondy se v poslední době otevírají investorům, stále však zůstávají doménou bohatých lidí a institucí. Typická investice do nich dosahuje milionů dolarů. Ale i bohatí lidé, kteří mají přístup k různým zdrojům, to mají s posouzením kvality private equity fondů složité. Jedním z problémů je i investiční časový horizont těchto firem. Většina z nich totiž pracuje s horizontem 10 let a hodnotit jejich úspěch je tak složité až do doby, kdy své akvizice prodávají. Pokud zase analyzujeme data ze starších investic, musíme brát v úvahu i to, zda se firemní strategie nezměnila. To samé platí o jejích zaměstnancích. Následující graf ukazuje vývoj návratnosti u těch nejlepších private equity firem, porovnává ho s mediánem návratnosti a s nejhoršími společnostmi.
Obecná prohlášení o vytvořených ziscích by u private equity společností měla být vnímána se skepsí. Výzkum společnosti Bain & Co. ukazuje, že tři čtvrtiny těchto firem by se dostaly mezi ty nejlepší, pokud by byla použita data, která tyto firmy samy používají pro srovnávání s ostatními. Proto je lepší pracovat s nezávislými zdroji, jako je Preqin, Thomson Reuters, nebo Cambridge Associates. Hugh MacArthur z Bain & Co. k tomu dodává, že lidé jsou dnes mnohem opatrnější a snaží se o posouzení výsledků private equity společností na bázi jednotlivých obchodů. „Hledají, zda má firma model, který lze uplatnit univerzálněji. Due diligence je v současné době mnohem intenzivnější než před sedmi či osmi lety,“ říká MacArthur.
Potenciální investoři do private equity fondů by se měli jejich správců ptát na to, jak přesně jejich firmy pracují a proč byly jednotlivé transakce úspěšné či naopak ztrátové. U těch prvních je pak důležité to, zda jsou faktory vedoucí k úspěchu aplikovatelné i jinde. Zároveň záleží na tom, jaké jsou konkrétní podmínky na trhu. Jonathan Firestein z Ascent Private Capital Management k tomu uvádí: „Můžete se snažit najít dobrého správce fondů, nebo přemýšlet o tom, do jakých sektorů je nyní nejlepší investovat. My pevně věříme, že nejlepší je zaměřit se nejdříve na sektory.“ Za příklad dává fond zaměřující se na reality, který v letech 2004 a 2005 vypadal před investory dokonale. Pokud by se investoři omezili jen na to, jak si tento fond doposud vedl, byl by zaplaven penězi. Následky by ale byly kvůli finanční krizi bolestivé.
Zdroj: WSJ