Kromě výše uvedených arbitrážních pravidel byla nedávno modernizována i řada dalších a některá již změnu jistě potřebovala. Ostatně londýnská pravidla jsou měněna po 15 letech. Základní cíl je přitom u většiny novelizací shodný - rozhodování sporů musí být rychlé, efektivní a férové.
Rychlost
Rychlost často rozhoduje. Londýnská pravidla proto nově umožňují, aby jedna ze stran požádala o jmenování “nouzového arbitra”, který může být soudem LCIA jmenován velmi rychle. Pokud je žádost opodstatněná, nouzový arbitr je určen do 3 dnů od podání žádosti. Arbitr pak spor rozhodne do 2 týdnů, a to i jen na základě předložených dokumentů (tedy bez slyšení stran sporu).
Mezi další úpravy v londýnských pravidlech patří například i urychlení procesu jmenování standardního rozhodčího tribunálu a procesu výměny rozhodců. Také některé další časové lhůty v rámci arbitráže byly zkráceny.
Efektivita
Ve druhé polovině 90. let nebylo úplně obvyklé používat internet nebo elektronickou poštu. I na tento zdánlivý detail se londýnská arbitrážní pravidla zaměřila a nově pracují i s možností doručovat podání elektronicky. Dalším krokem vpřed je snaha vyrovnat se se složitými a vícevrstevnatými spory, takže je nově možné více arbitráží spojit do jedné.
Nová pravidla se zaměřila i na samotné rozhodce. Někteří z nich se totiž nechají jmenovat členy rozhodčího tribunálu v mnoha sporech, přičemž své úkoly následně nestíhají a některé spory zanedbávají a zdržují. Podle nových pravidel LCIA rozhodci musí před začátkem řízení prohlásit, že jsou ochotni rozhodování daného případu věnovat dostatek času a pozornosti. Možnost odvolání rozhodce v průběhu arbitráže byla navíc rozšířena a posílena.
Férovost
Nová pravidla LCIA se do jisté míry vymykají vlně modernizací procesních pravidel arbitrážních soudů. Jako první rozhodčí pravidla totiž obsahují pravomoc tribunálu sankcionovat právníky stran za neférové jednání, jako je zdržování, nekorektní jednání vůči tribunálu, atd. Neférové jednání právníků se může nakonec odrazit i v rozhodnutí rozhodců o nákladech, takže straně, kterou “hříšník” zastupuje, se neférový přístup může prodražit.
Mezinárodní advokátní komora (IBA) již v roce 2013 připravila pravidla jednání advokátů zastupující strany v arbitráži, přičemž LCIA je první stálý rozhodčí soud, který obdobná ustanovení přímo zahrnul do svých procesních pravidel. Jisté rozdíly mezi oběma soubory pravidel existují (např. advokáti vystupující u LCIA se pravidly jednání LCIA musí řídit povinně), nicméně zdá se, že v tomto ohledu vzniká nový trend v mezinárodní obchodní arbitráži.
Vstříc 21. století
Nová procesní pravidla londýnského LCIA opustila minulé století a vstoupila do toho jednadvacátého. A to i formálně, když například hlavnímu rozhodci se již v pravidlech neříká “předseda” (chairman), ale nově v angličtině genderově neutrálním pojmem “předsedající rozhodce” (presiding arbitrator). Společně s možností elektronických podání se jistě jedná o viditelnou změnu, nicméně výše uvedené substantivní změny budou mít zřejmě větší praktický dopad a navíc ukazují, že se mezinárodní obchodní arbitráž opravdu rozvíjí.
O tom ostatně svědčí i nové statistiky sporů rozhodovaných podle pravidel ICC za rok 2013, které byly nedávno zveřejněny. Počet nových arbitráží opět vzrostl, stejně jako počet sporů o částky přesahující 10 milionů dolarů. Mimochodem, ze kterého světového regionu loni pocházel největší počet arbitráží projednávaných podle pravidel ICC, které se týkaly států nebo státních entit? Jednalo se o region střední a východní Evropy.