Rozbřesk - Řecko hraje s věřiteli vabank - jeho banky tak se ocitají v první frontové linii

Již v prvním týdnu své existence rozehrála nová řecká vláda s oficiálními věřiteli velmi ostrou (a zatím) nekooperativní hru. Ne, že by snad věřitelé (tedy země EU) nebyly ochotny Řecku ulevit, avšak styl jakým se odpisu dluhu nová řecká vláda domáhá, tlačí mnohé věřitele do kouta, v němž před svými voliči musí říct Řekům “NE”. Řečtí činitelé si však musí uvědomit, že v této hře má rozhodující trumfy stejně v rukou EU, resp. ECB. Tím, že Syrizou vedená vláda v Aténách situaci hrotí, dostává totiž rychle pod tlak domácí banky, které bez asistence nemusí přežít ani pár dalších týdnů (natožpak měsíců). Konec konců přesně to nám ukázala “kyperská” zkušenost z bankovní krize v roce 2013, kterou přivodila tamní vláda tím, že zpočátku nekooperovala s Bruselem a Frankfurtem. Hrozba tzv. “Grexitu” neboli odchodu Řecka z eurozóny se tedy zdá být nyní větší a proto neuškodí si připomenout, jak by takový další “Lehman moment” mohl hypoteticky ovlivnit českou ekonomiku.

Kreslit do písku jasné předpovědi je v případě Grexitu ošidné. Jedná se o zcela neprobádanou cestu, na kterou by se eurozóna vydala poprvé. I přesto, že od roku 2012 (poslední řecká politická krize) vybudovala eurozóna nové obranné valy (záchranný fond ESM, bankovní unie), řecký exit má stále potenciál nastartovat větší krizi.

Řecko má malý podíl na zahraničním obchodě eurozóny a i riziko přímé finanční nákazy není velké (řecký dluh drží z velké části nadnárodní instituce). Na druhé straně by samotný Grexit mohl znovu oživit odliv vkladů z dalších zemí jižního křídla eurozóny. I přes ustavené záchranné mechanismy by to vrátilo do hry napětí a peníze v řadě periferních ekonomik by byly rázem hůře dostupné. Kombinace horší dostupnosti peněz a slabšího podnikatelského i spotřebitelského sentimentu by pravděpodobně uvrhla zbytek periferií (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Irsko) zpět do recese. Tu by pravděpodobně ještě přiživila nutnost seškrtat v reakci na horší ekonomický vývoj veřejné výdaje. V takové situaci by politické napětí v jižním křídle eurozóny pravděpodobně dál rostlo, a to by před španělskými a portugalskými volbami nebylo vůbec dobré.

Je těžké dát na stůl konkrétní odhady, protože eventuální řecký exit je zcela neprobádaná cesta. Pokud bychom v černém scénáři počítali s tím, že periferie (bez Řecka) v reakci na Grexit propadnou o 1,75 % (namísto očekávaného růstu o 1 %), stáhly by s sebou do recese celou eurozónu (-1 %). Ve střední Evropě by se do lehčí recese dostalo i Česko a Maďarsko. Ta by pravděpodobně oslabila českou korunu a znovu oživila debaty o oslabení intervenčního kurzu koruny.

Region - forex
Regionální měny se v pátek vůči euru obchodovaly různě. Koruna s forintem stagnovaly, zatímco zlotý poměrně výrazně posiloval. Roli mohly kromě sázek na stabilitu oficiálních sazeb i po zasedání NBP v tomto týdnu sehrát i technické faktory, neboť zlotý posílil zpět pod hranici 4,20 EUR/PLN. Úlevu přináší i posílení zlotého vůči švýcarskému franku, minulý týden asi o 5 %.

K odvážnému kroku se mezitím v pátek odhodlala ruská centrální banka, která snížila základní úrokovou sazbu o 200 bps. To se přirozeně příliš nelíbilo rublu, který vůči dolaru oslabil o 1,4 %.

Nadcházející týden bude v regionu ve znamení zasedání centrálních bank v Polsku a v ČR (NBP ve středu, ČNB ve čtvrtek). Dnes však trhy sledují zveřejnění indexů PMI za leden. Jako již tradičně v posledních měsících, zajímavé může být zejména číslo z Polska, a to kvůli možnému dopadu na rozhodování NBP. Nicméně v únoru žádné kvantitativní změny v měnové politice ani v jednom případě nečekáme.

EUR/USD
Kurz eurodolaru se v pátek brzy odpoledne po zveřejnění horšího amerického HDP sice posunul výše, avšak lepší spotřebitelská důvěra a hlavně vyjádření řeckého ministra financí Varoufakise dostaly dolar zpátky do hry.

Eurodolar tak začíná týden pod hranicí 1,13 a i při zveřejnění důležitých dat (PMI, ISM) bude muset trh věnovat velkou pozornost Řecku (viz úvodník). Pro eurodolarový trh pak může být dobrým vodítkem, jak budou dnes na poslední výroky řeckých představitelů a reprezentantů EU reagovat akcie řeckých bank či eventuálně rizikové marže u vládních dluhopisů na periferii eurozóny.