Evropa bude letos pravděpodobně čelit rekordnímu počtu uprchlíků, kteří se budou snažit uniknout z válečných zón do bezpečí. Celý kontinent ale učinil pouze minimální pokrok v řešení dlouhodobých problémů týkajících se přijímání uprchlíků a podle kritiků se celý současný systém nachází v troskách. Ve Středozemním moři tak ročně umírají tisíce lidí, kteří se snaží dostat na pobřeží některých evropských zemí. Jiní zase zemřou při pokusech o překročení hranic z Turecka do Řecka či Bulharska.
Uprchlíci pocházejí hlavně ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších oblastí, kde zuří boje. Platí tisíce eur převaděčům, kteří je často jen zneužijí, nebo je opustí ve chvíli, kdy se objeví policie. Šance dostat se až do Evropy jsou malé, ale i přesto počet uprchlíků každým rokem roste. V roce 2014 zažádalo v EU o azyl 626 065 lidí, což představuje 44% meziroční růst. Většina z nich přišla ze Sýrie a téměř polovina zažádala o azyl v Německu či Švédsku.
António Guterres poukazuje na to, že politika jednotlivých zemí EU se výrazně liší. Uprchlíci se tak přirozeně zaměřují na země, ve kterých nalézají nejlepší podmínky. Pokrok je v této oblasti minimální. Řecko například před třemi lety postavilo 10,5 kilometrů dlouhý plot na hranicích s Tureckem, ale uprchlíky to jen nasměrovalo na sever k hranicím s Bulharskem. Guterres k tomu říká: „Naše zkušenosti ukazují, že ploty nefungují, když zavřete dveře, lidé přijdou oknem, vykopou tunel. Ploty a zdi změní směr pohybu, ale problém nevyřeší.“
OSN nedávno zveřejnila případ skupiny uprchlíků z Iráku, které bulharská policie vytlačila násilím za hranice. Dva z nich byli poté nalezeni na turecké straně hranice zmláceni a umrzlí. Evropské země přišly s několika návrhy řešení, jeden z nich se zakládá na vybudování bezpečných zón v zemích, jako je Egypt a Tunis. Tam by šlo zažádat o azyl bez toho, aby uprchlíci museli přeplout přes moře. Takové oblasti by se ale nesměly změnit v „koncentrační zábory“. Všechna zvažovaná řešení by přitom vyžadovala velké finanční prostředky, které nyní k dispozici nejsou. Uvažuje se i o kvótách, které by rovnoměrně rozdělily uprchlíky v jednotlivých evropských zemích. Nyní musí zažádat o azyl v první zemi EU, do které vstoupí. V praxi se tak ale často děje až v zemích, jako jsou Německo či Francie.
Z grafu je vidět zvyšující se tempo růstu počtu uprchlíků mířících do zemí EU. Jak bylo uvedeno, nejvíce jich přijme Švédsko a Německo, po nich Itálie a Francie:
Zdroj: WSJ