Americká ekonomika náhle zabrzdila. Záplava šokujících dat ukazuje na možnost, že po šesti letech je růstový cyklus u konce. Pro celý svět by to byla velmi špatná zpráva. O to horší, že tento obrat přišel ještě předtím, než Fed zvýšil sazby, nebo se pokusil prodat část aktiv nakoupených během kvantitativního uvolňování. Larry Summers v Davosu varoval, že Fed v boji s ekonomickým útlumem musí obvykle snížit sazby o 3 až čtyři procentní body. Nyní se ale sazby nacházejí na nule a prostor pro zmíněné snížení sazeb neexistuje ani náznakem.
Jsem sice optimista a domnívám se, že americká ekonomika se zotaví, ale zmíněné varování bychom neměli brát na lehkou váhu. Harm Badholz z dokonce říká, že „je velmi těžké tohle prase malovat rtěnkou“. Tempo růstu v prvním čtvrtletí kleslo na 0,2 %, ale to je jen částečný obrázek. Pokud dáme stranou pohyb zásob, ekonomika prudce klesla a Economic Cycle Research Institute hovoří o tom, že „ve vzduchu visí závan paniky“.
Fed je současným vývojem jednoznačně zaskočen. Bill Dudley z New York Fed ještě před dvěma týdny tvrdil, že tempo růstu pravděpodobně kleslo na 1,5 %, ale brzy se vrátí na trend ve výši 2,7 %. Nyní je jasné, že prudké posilování dolaru napáchalo více škod, než se čekalo. Kvůli němu došlo k utažení monetárních podmínek ještě předtím, než Fed změnil svou politiku. Exporty tak v prvním čtvrtletí klesly o 7,3 %, a to potvrzuje, že vzájemné devalvace nedělají nic jiného, než že přesouvají poptávku od jednoho ekonomického bloku k druhému ve světě kvazi deprese, kde jeden soused svou politikou ožebračuje druhého.
Je také zřejmé, jaký dopad má vývoj na trhu s energiemi. Fed se domníval, že mikrorecese ve státech, které těží ropu, bude vyvážena lepším vývojem jinde. K žádnému boomu ve výdajích ale nedošlo, lidé dodatečné příjmy plynoucí z nižších cen paliv využívají k navýšení úspor a ne na zvýšení výdajů. Investoři se tak už nedomnívají, že zvýšení sazeb přijde v červnu. Nyní hovoří o září a dokonce zmiňuje, že do prosince k žádnému růstu sazeb nedojde.
Mezinárodní měnový fond na počátku dubna varoval, že světovou ekonomiku čeká po obratu v politice Fedu šok likvidity. K tomu ale jen tak nedojde. Gabriel Stern z Oxford Economics naopak poukazuje na to, že agregát M3 roste v posledních šesti měsících vysokým tempem a naznačuje reflační tendence, které se projeví zejména ke konci roku. Růst úvěrů dokonce dosahuje 15 % a takový vývoj je pro ekonomiku v útlumu hodně netypický. Fed také hovoří o tom, že pokrizové snižování dluhů domácností je v podstatě u konce.
Zlepšila se také situace na trhu neprodaných domů, na některých místech už se dokonce projevuje přetlak poptávky. Tlaky se začínají projevovat i na trhu práce, což je patrné například z počtu odpracovaných hodin. Pokud Američané neprojdou puritánskou konverzí, jejich rostoucí disponibilní příjmy se nakonec musí projevit v nákupních centrech. Celkově lze tedy jen těžko hovořit o zemi, která stojí na prahu recese.
Autorem je Ambrose Evans-Pritchard.
Zdroj: The Telegraph