Mezi oběti ECB patří Švýcarsko a Velká Británie, ČR ne

Hlavní ekonom francouzské banky Natixis Patrick Artus poukazuje na to, že ECB od roku 2014 sleduje velmi expanzivní politiku. Jejím hlavním „přenosovým kanálem“ je přitom slabé euro. To ovšem znamená, že tato politika by měla negativně doléhat na evropské země, které nejsou členy eurozóny. Ekonom se snaží identifikovat tyto „oběti politiky ECB“ na základě analýzy vývoje zahraničního obchodu, ziskovosti korporátního sektoru, investic a celkového ekonomického růstu.

„Od počátku roku 2014 došlo k prudkému posílení vůči euru u britské libry a švédské koruny. Polský zlotý se drží na stabilní úrovni a česká koruna spolu s maďarským forintem a rumunskou měnou oslabily,“ píše Artus. Exporty podle něho výrazně oslabily jen v případě Velké Británie a Švýcarska, k významným změnám v obchodních bilancích nedošlo. Podle ekonoma by mohlo teoreticky docházet i k tomu, že posílení měny vyvolá tlak na prodejní ceny a následně povede ke zvýšení reálných mezd a naopak k poklesu zisků. Podotýká ovšem, že ziskovost korporátního sektoru se od roku 2014 zhoršuje pouze ve Švýcarsku. V této zemi také došlo ke zhoršení situace u korporátních investic.

Následující grafy porovnávají vývoj HDP ve Velké Británii, Švédsku, Švýcarsku, Polsku, České republice, Maďarsku a Rumunsku po roce 2002. Ve srovnání s rokem 2002 leží nyní produkt v zemích, které nepoužívají euro, nejvýše v Polsku a Rumunsku. Nejníže se naopak nachází v Maďarsku, Velké Británii a Švýcarsku. V ČR figuruje zhruba 40 % nad úrovní z roku 2002:



Artus tedy z dat odvozuje, že „oslabení eura, ke kterému kvůli politice ECB dochází od roku 2014, se negativně dotýká Velké Británie a Švýcarska, ovšem ne zemí střední Evropy (tedy Polska, Rumunska, České republiky a Maďarska)“.

Zdroj: Natixis