Britská centrální banka na svém zasedání k měnové politice dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta. Výbor pro měnovou politiku to uvedl v tiskové zprávě. Bankéři ale sledují situaci na trhu práce a růst cen energií z poslední doby. Pro ponechání sazeb dnes hlasovalo šest z devíti členů výboru. Zbylí tři byli pro další snížení o čtvrt procentního bodu.
Na trhu práce v Británii nadále přibývá více volných míst než uchazečů, což podle centrální banky může časem vytvořit prostor k dalšímu snižování
sazeb. Růst cen energií pak přispívá k růstu
inflace. Ta nadále zůstává nad dvouprocentním cílem banky.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v květnu zpomalil na 3,4 procenta z dubnového tempa 3,5 procenta. Ceny však rostly výrazně rychleji než v březnu, kdy míra
inflace činila 2,6 procenta, připomněla centrální banka. Zároveň dodala, že je to v souladu s očekáváním uvedeným v její květnové zprávě o měnové politice.
Centrální bankéři připomněli svůj dvouprocentní
inflační cíl a současnou snahu podpořit růst a zaměstnanost. V posledních dvou letech lze podle nich sledovat výraznou dezinflaci, neboť předchozí vnější šoky ustoupily. Dezinflace označuje postupné snižování míry
inflace.
Se snižováním
sazeb začala britská centrální banka loni v srpnu, od té doby základní
úrok snížila čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Předtím se až do loňska základní sazba v Británii držela na 5,25 procenta, což bylo nejvíce od globální finanční krize v roce 2008. Po krizi byla mnoho let pod jedním procentem, na začátku pandemie covidu-19 klesla až na 0,10 procenta. S jejím zvyšováním začala centrální banka v prosinci 2021, nejprve na 0,25 procenta a pak v rychlém sledu až na 5,25 procenta, kam ji zvýšila v červenci 2023.