Květnové výsledky průmyslu mírně zaostaly za očekáváním. Výroba se zvýšila jen o 2 %, což po zohlednění nižšího počtu pracovních dnů znamená nárůst o 4,6 %. Nijak oslnivé nebyly tentokrát ani zakázky. I když jde na první pohled o méně příznivá čísla, jedná se spíše o korekci předchozích strmých růstů než o to, že by nejsilnější české odvětví začalo ztrácet dech.
Jako již tradičně táhne průmysl nahoru výroba osobních automobilů směřující k novým rekordům následovaná výrobci elektrických zařízení a plastů. Naproti tomu nepřekvapily ani obory v útlumu, a sice energetika a těžební průmysl.
Co trochu kontrastuje s výbornou náladou panující v průmyslu – ať už jde o ukazatele důvěry nebo indexy nákupních manažerů – jsou nízké zakázky. Meziročně rostou jen o 1,4 %, ty zahraniční se konce propadly. V záporu skončily dokonce objednávky v automobilovém průmyslu (-1 % y/y). Znamená to snad, že začíná opadat zájem o nové vozy vyráběné v ČR? Předpokládáme, že nikoliv a to s ohledem na rostoucí poptávku po nových autech v Evropě i s ohledem na odhodlání spotřebitelů ve většině zemí EU pořídit si během roku nový vůz. Navíc platí, že i číslo za zakázky ovlivnil nižší počet pracovních dnů.
Průmysl navzdory krátkodobému zvolnění zůstává jedním z nejrychleji rostoucích odvětví v ČR a současně i významným tvůrcem nových pracovních míst. Jen v květnu tam pracovalo o 3,3 % více zaměstnanců více než loni, zatímco jejich mzda (i s ohledem na kratší měsíc) rostla jen o 1,3 %.
Předpokládáme, že příznivých výsledků z průmyslu se dočkáme už v dalších měsících. Postupně však začne fungovat bazický efekt a vliv dovolených. Přesto by se výsledky průmyslu mohly i nadále v průměru stabilizovat mezi 4-5 %. Průmysl si tak udrží dominantní pozici v rámci ekonomiky i funkci hlavního motoru české ekonomiky.