Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Praktické tipy pro objednatele: Co dělat, když dílo nedopadne podle představ?

Praktické tipy pro objednatele: Co dělat, když dílo nedopadne podle představ?

30.11.2015 5:24
Autor: Alica Stegmannová, KSB

Zhotovená věc by při předání měla odpovídat smlouvě, tedy tomu, na čem se zhotovitel s objednatelem domluvili. Zejména pokud jde o hodnotnější věc, je důležité, aby ji objednatel při předání důkladně prohlédl a jakékoli nedostatky bez otálení oznámil zhotoviteli. Pro jistotu obou stran je v praxi vhodné podepsat předávací protokol, kde jsou popsány veškeré vady, které strany při předání zjistily. Rovněž bez zbytečného odkladu by měl objednatel oznámit takzvané skryté vady, které zjistí v zásadě do dvou let, pokud existovaly již při přechodu nebezpečí škody, tedy obvykle v moment předání. Skrytou vadou může být například u zmiňovaných webových stránek nefungující funkce, kterou nebylo možné ověřit při předání.

Způsob, jakým budou vady napraveny, je v zásadě na objednateli a odvíjí se od jejich povahy. Objednatel může požadovat slevu z ceny díla nebo odstranění vady, a pokud zhotovitel porušil smlouvu podstatným způsobem, může objednatel od smlouvy také rovnou odstoupit. Odstranit vadu lze opravou, nebo - pokud je možné věc vrátit - provedením náhradního díla. Vyloučené to bude například tehdy, když půjde o zabudovaný krb na míru, který neodpovídá smlouvě, nebo nepovedenou úpravu technického zařízení, kterou již nelze konstrukčně změnit. V každém případě by objednatel měl vědět, že si nemůže nechat věc upravit u třetí osoby a následně požadovat refundaci těchto nákladů, pokud si to se zhotovitelem výslovně nedomluví.

Vada a škoda není totéž

Pochybení zhotovitele může mít vedle vadného díla i další dopady. Příkladem může být zmiňovaná podlaha v kanceláři. Pokud je den předání naplánován těsně před zahájením provozu a zhotovitel až tehdy zjistí, že v důsledku nedokončené podlahy nelze provoz zahájit, pravděpodobně mu vzniknou další související náklady. Lze si pod nimi představit třeba sankce za zpožděné dodání zboží z této provozovny, které bude objednatel muset zaplatit svým odběratelům.

Z pohledu zákona již nejde o vadu samotné věci, ale o škodu, kterou zhotovitel způsobil porušením své povinnosti dodat bezvadnou věc. Škody, a tedy ani ušlého zisku, se ale nelze domáhat, pokud je možné uplatnit nároky z vad. Nerozlišování obou nároků bývá typickým pochybením objednatelů, kvůli kterému nejsou jejich žaloby u soudů úspěšné. Příkladem může být situace, kdy objednatel v rámci uplatňování vadného provedení střechy požaduje úhradu nákladů na vymalování stěn poškozených zatečením vody.

Štěstí přeje připraveným …

Úprava díla v občanském zákoníku umožňuje smluvním stranám téměř vše ujednat dle jejich přání. Již dobře napsanou smlouvou tak lze předejít případným problémům spojeným s vadným plněním. Častým mechanizmem chránícím objednatele je tzv. zádržné, které spočívá v tom, že objednatel doplatí konečnou část díla až poté, kdy bude dílo po nějakou dobu bezvadné. Nebo může zhotovitel poskytnout záruku za jakost. V tom případě má objednatel možnost se domáhat svých práv, pokud věc nebude mít po stanovenou dobu určené vlastnosti nebo nebude moci být používána pro ujednaný účel, aniž by bylo rozhodující, kdy vada vznikla.

Dále je z pohledu objednatele například vhodné vedle zákonných práv výslovně ujednat možnost nechat si v případě vadného plnění věc zhotovit či opravit u někoho jiného na náklady zhotovitele. Variantou, zejména pro následné škody vzniklé vadným plněním, může být i ujednání o smluvní pokutě, jejíž výše by byla dostačující na pokrytí nákladů objednatele vzniklých z vadnéhodíla. Na rozdíl od uplatnění náhrady škody totiž objednatel nemusí v případě smluvní pokuty existenci výše škody prokazovat, protože stačí, že zhotovitel poruší stanovenou povinnost.

... a informovaným

Když už má zhotovená věc vady, měl by objednatel zbystřit a zvážit vhodnou strategii dalšího postupu. Odstoupením, které bývá častým řešením, se totiž ruší celý smluvní vztah a strany si musí v zásadě vrátit vše tak, jako kdyby k uzavření smlouvy vůbec nedošlo. V této souvislosti je rozdíl mezi tím, kdo má ke zhotovované věci právo, tj. jestli objednatel nebo zhotovitel. Pokud například má k dílu právo zhotovitel, jednoduše si jej nechá a objednateli vrátí zaplacenou část ceny díla, kterou už objednatel zaplatil například jako zálohu. Pokud však má ke zhotovované věci právo objednatel, tj. například šlo o rekonstrukci domu, bude muset objednatel zaplatit zhotoviteli to, oč se zhotovováním věci obohatil. Nicméně na popsaném příkladě lze vysledovat, že případné vypořádání mezi stranami při odstoupení od smlouvy není vůbec jednoduchou záležitostí a může být proto za těchto okolností z pohledu objednatele lepší od smlouvy neodstupovat, ale zvolit jinou cestu uplatnění práv, jako je sleva či oprava díla.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data