Ekonom Scott Sumner na svém blogu píše, že Biden nadměrně stimuloval ekonomiku a vytvořil nadměrnou inflaci. A Trumpova obchodní válka zase ekonomiku ohrožuje jinak. Dá se ale očekávat, že centrální banka v současném cyklu dosáhne hladkého přistání celého hospodářství. Podle ekonoma by tomu tak bylo dokonce poprvé v historii.
Jak Fed snížil inflaci, aniž by spustil recesi? Sumner zmiňuje tři hlavní faktory: Důvěryhodnost Fedu udržela inflaci mezd do jisté míry pod kontrolou. Nárůst imigrace byl pozitivním šokem na nabídkové straně ekonomiky. A růst nominálního HDP se postupně snižoval. Co to konkrétně znamená?
Ekonom píše, že v roce 2007 a znovu v roce 2019 se růst mezd pohyboval v rozmezí 3,0 % až 3,5 %, což je normální pro ekonomiku s plnou zaměstnaností a 2% cílovou inflací cen. Nadměrná stimulační opatření z let 2021 a 2022 ale vedla k vrcholu mzdové inflace ve výši 6,0 %. Bylo jej dosaženo v polovině roku 2022. To je inflace, kterou musel Fed snížit zpět na přibližně 3,0 % až 3,5 % postupným zpomalováním tempa růstu nominálního HDP. A zatím se mu to daří. Nominální mzdová inflace za posledních 12 měsíců se stále pohybuje na téměř 3,8 % což je „trochu moc“. Ale za posledních 6 měsíců je to pouze 3,3 %, za poslední 3 měsíce 2,6 % a za poslední měsíc 2,0 %. „Už jsme skoro tam,“ míní Sumner. A pokračuje:
„Fed měl také v několika ohledech štěstí. Desetiletí relativně nízké inflace znamená, že mladší lidé zapomněli na 70. léta. Cenový nárůst v letech 2021 až 2023 byl alespoň částečně považován za přechodný. Proto inflace mezd nerostla tak výrazně jako cenová inflace nebo růst nominálního HDP. Dalším důležitým faktorem však byl nárůst imigrace, který poskytl tolik potřebnou dodatečnou pracovní sílu, když se ekonomika přehřívala v důsledku nadměrné poptávky.“
Z čistě makroekonomického hlediska byl tedy nárůst imigrace hlavním faktorem, který přispěl k silnému výkonu americké ekonomiky na počátku 20. let tohoto století. Omezením růstu nominálních mezd imigrace také výrazně usnadnila snížení inflace, aniž by vyvolala recesi. „Fed měl štěstí s imigrací, ale také zničil část svého kapitálu ve formě důvěry, což by mu příště mohlo uškodit. Fed také odvedl skutečně dobrou práci v postupném zpomalování růstu nominálního HDP. Dohromady tedy štěstí a dovednosti.“
K současnému dění v oblasti vládní politiky pak Sumner píše: „V týdnech před zavedením cel se zdálo, že trhy považovaly Trumpovu politiku za chybnou. Ale zároveň věřily, že existuje Trumpova put opce. Pak si chvíli říkaly: „Panebože! Možná to Trump myslí vážně!“ Nyní si zase myslí, že Trumpova obchodní politika je chybná, ale skutečně existuje Trumpova put opce. Myslí si tak, že prezident poněkud ustoupí, možná někam k 10% clům.“ K tomu ekonom dodává, že tento současný pohled je „samozřejmě provizorní a za pár týdnů může vypadat hloupě“.
Pokud skutečně přijde úplné hladké přistání, nebude to podle Summerse ve světovém kontextu zase tak výjimečné. „Austrálie zažila 29 let bez recese a nebýt covidu, bylo by toto období ještě delší.“ Periodické recese nejsou podle ekonoma nevyhnutelné – většinou jsou způsobeny nominálními šoky, tj. špatnou měnovou politikou. Dokonce i Velká recese v roce 2008 byla způsobena obrovským propadem růstu nominálního HDP z kladných 5 % na záporná 3 %. A recese nejsou ani žádoucí. „Rozhodně nepředstavují stav, kdy se ekonomika očišťuje od excesů.“
Se zdravou měnovou politikou by bylo možné „udržet růst nominálního HDP blízko 4 %“. „Za tímto tvrzením bych si stál, i kdyby nás obchodní válka v roce 2025 uvrhla do mírné recese. Trumpova politika je nejhorší makroekonomickou chybou prezidenta, jakou jsem za svůj život viděl, a přesto stále není jasné, zda způsobí byť jen mírnou recesi,“ uzavírá ekonom.
Zdroj: Blog Scotta Sumnera The Pursuit of Happiness