Japonsko už nevládne žebříčku největších technologických exportérů v Asii. Bylo sesazeno Čínou. Podle Asijské rozvojové banky (ADB) tak skončila „high-tech“ dominance země vycházejícího slunce v regionu. Podíl Číny na asijských vývozech „high-tech“ výrobků, jako jsou lékařské přístroje a letadla, či telekomunikační zařízení, se od roku 2000, kdy dosáhl podíl 9,4 procenta, vyšvihl na loňských 43,7 procenta. Podíl Japonska naopak sklouzl na 7,7 procenta v loňském roce z 25,5 procenta v roce 2000.
Podle analýzy ADB Čína významně investovala do podpory inovací a technologií, jako klíčových faktorů pro růst čínské ekonomiky. I proto dneska opanovala řebříček zemí, z nichž plynou nejvíce „high-tech“ výrobky. I další statistika ukazuje, že se Číně daří přesunovat se do vyššího výrobního hodnotového řetězce. Low-tech zboží totiž v roce 2014 tvořilo 28 procent čínského exportu, ve srovnání se 41 procenty v roce 2000. Číně podle ekonomických expertů ADB nahrává vysoce konkurenční prostředí a vysoce kvalifikovaná pracovní síla a zvyšující se podíl výzkumu a vývoje.
Čína předstihla Japonsko v "high-tech" exportech
Zdroj: Asijská rozvojová banka, Bloomberg
Mezinárodně konkurenceschopné se také díky technologiím staly čínské bezpilotní letadla (drony), chytré telefony, či dokonce vysokorychlostní vlaky. ADB říká, že počet podniků v high-tech zpracovatelském sektoru se od roku 2000 ztrojnásobil na téměř 30 000 firem z původních deseti tisíc společností. Přesto má Čína stále před sebou vysoké mety. Podle analytiků totiž v oblasti high-tech není na úrovni zemí, jakými jsou USA nebo Německo. Ze statistik exportu asijského regionu vyplývá, že Čína vede i ve vývozu low-tech zboží. Tam patří obory, jakým je textilní průmysl, potraviny a nápoje, export dřeva, celulózy a výrobků z papíru. V roce 2014 činil podíl Číny na těchto vývozech 55,4 procenta v roce 2014. Druhá v tomto žebříčku skončila Indie, s podílem 9,4 procenta.
ADB dodává, že hnací silou, která může posílit vzájemný obchod, investice a hospodářské reformy v Asii v době, kdy region zažívá zpomalení obchodu, mohou být tzv. zvláštní ekonomické zóny. V rozvojových asijských zemích s ekonomickými zónami totiž mohou přilákat snadněji přímé zahraniční investice.
Zdroj: Bloomberg, Asijská rozvojová banka (ADB)