Pamatujete si ještě, když se hovořilo o tzv. ropném vrcholu? Tuto teorii prosazoval geolog společnosti Marion King Hubbert. Ten byl přesvědčen, že těžba ropy dosáhne již brzy svého maxima a pak přijde neodvratitelný pokles. Nyní by nám tak už měla ropa pomalu docházet a národy by mezi sebou měly bojovat o její zbytky.
Ruský prezident Vladimir Putin se kdysi chlubil, že zásoby ropy a plynu, kterými jeho země disponuje, jsou mocnější zbraní než jaderné zbraně. Nyní možná tento názor přehodnocuje. Zejména kvůli těžbě v USA je nyní na trhu nezvykle velký objem ropy a ceny se tak drží velmi nízko. Dochází i ke geopolitickým změnám, které pravděpodobně změní svět k lepšímu. Podobně jako Putin asi mění své postoje i země Zálivu, které musí kvůli nízkým cenám ropy bojovat o udržení svého vlivu v regionu. Je také patrné, že OPEC ztratil vliv, který měl na celou globální ekonomiku.
Obavy z toho, že dojde ropa, se ale v současné situaci mění v obavy nové. Ty hovoří o tom, že pokud máme zajistit budoucnost naší planety, musíme většinu fosilních paliv nechat v zemi. Snahy o omezení klimatických změn vyvolaných člověkem udělají z jejich rezerv rezervy nevyužité, tudíž budou v podstatě bez hodnoty. Ropný vrchol a obavy z klimatických změn tak ve své podstatě docházejí ke stejnému závěru: Využívání fosilních paliv je časově omezenou činností a tento čas nám velmi rychle dochází.
Ať už ale ochránci životního prostředí tvrdí cokoliv, realita je taková, že ropě jen tak neodzvoní. Navíc jde o zdroj energie, který je plně kompatibilní s tezí o tom, že zhruba dvě třetiny fosilních paliv zůstanou pod zemí. Tyto dvě třetiny totiž přibližně odpovídají rezervám uhlí, zbytek tvoří právě ropa (asi z 60 %) a zemní plyn (přibližně ze 40 %). Pokud bychom se tedy zbavili uhlí, je další plné využívání ropy a plynu v souladu s environmentálními cíly. V podstatě k tomu už dochází. Až na výjimky jsou totiž uhelné elektrárny nahrazovány elektrárnami plynovými a to vede k významnému snížení emisí.
Každý z hlavních střednědobých scénářů implikuje, že uhlí už odzvonilo. Investoři hlasují nohama, kapitalizace amerických těžebních společností se propadla o 90 %. V rozvíjejících se zemích může tento proces trvat déle, nepůjde ale o nic jiného než o přechodnou fázi investic do zdroje, který je za svým vrcholem. Podle nové a fascinující analýzy od už získaly nízkouhlíkové technologie takové momentum, že globální emise dosáhnou svého vrcholu již do pěti let. Banka odhaduje, že obnovitelné zdroje by na energetické trhy měly mít do roku 2020 razantnější dopad než celá břidlicová revoluce v USA. Nakonec tak jejich výroba dosáhne kritické hranice potřebné pro velký pokles nákladů produkce.
Rychlost popsaných změn je mimořádná. Do roku 2020 by měly například LED technologie získat 70% podíl na trhu (nyní je to asi 30 %). Přibližně 22 % trhu s automobily by do deseti let měly představovat hybridy a elektromobily (nyní mají asi 3% podíl). V dohledné budoucnosti tu ale bude pro ropu vždy místo. Na to, abychom zvládli globální oteplování, se nemusíme vrátit do doby kamenné. Posun k elektromobilům ale zároveň zajistí klesající tlak na straně poptávky po ropě, takže její ceny se budou držet poměrně nízko. Ropný vrchol pak může přijít, ale je stále hodně vzdálený a k dispozici už budou alternativy.
Zdroj: The Telegraph