Evropská komise před několika dny zveřejnila některá data ohledně toho, kam plyne velká část plánovaného rozpočtu EU. Zdá se, že pro každého se v něm najde nějaký program a nějaké peníze. Financuje se vše od mostů na venkově Bulharska až po mladé nezaměstnané. My jsme vybrali devět oblastí, které považujeme za nejzajímavější.
Nejvíce dostává Polsko
Která země dostává z rozpočtu nejvíce peněz? V absolutním vyjádření je to Polsko. Pro něj se v období 2014–2020 dává stranou 86 miliard eur. Na druhém místě figuruje Itálie s poloviční částkou.
Ale nejlepším lobbistou je Litva
Celkové platby, které náleží Polsku, odpovídají 2 232 euro na hlavu. Tato země ale v uvedeném měřítku na prvním místě není. Tam se dostala Litva, na níž připadá 2 837 eur na hlavu.
Na něco si přijde i Německo
Německo je obvykle vnímáno jako nejsilnější evropská ekonomika, která jen dává. Ve skutečnosti ale dostává hodně peněz z fondů rozvoje. Německo tak levou rukou dává a pravou si bere zpět. Několik německých regionů je totiž stále považováno za regiony chudé i přesto, že od sjednocení Německa už uběhlo 25 let. Berlín tak celkem získá 27 872 862 eur. Danke!
Nejdražší hřiště na světě
Evropští politici a zástupci EU hovoří o tom, jak je důležité vytvářet jednotné podmínky pro všechny. Tato analogie se „stejným hřištěm pro všechny“ se používá v řadě oblastí od obchodní politiky po konkurenci. Ospravedlňují se s ní i vládní dotace malým společnostem. EU na tuto oblast vynakládá skutečně hodně peněz. Mezi lety 2014 a 2020 tam poplyne celkem 63,4 miliardy eur, které by měly zajistit, aby malé a středně velké společnosti byly globálně konkurenceschopné. Konkrétně by za tyto peníze mělo například 370 085 firem získat finanční poradenství (v EU je přitom celkem 23 milionu malých firem).
Velké výdaje na klimatické změny
Dohoda dosažená v Paříži je plná slov, ale rozpočet Evropské komise ukazuje, že za těmito slovy budou následovat i peníze. Na boj s klimatickými změnami jsou zaměřeny dva programy. První z nich se týká přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a disponuje 44,96 miliardy eur. Druhý má financovat adaptaci na klimatické změny a prevenci s nimi spojených rizik. Tato kategorie financování má disponovat s 29,13 miliardy eur. Celkem tak hovoříme o 64,83 miliardy eur. Tím to ale nekončí! EU totiž alokovala dalších 60 miliard eur na „ochranu životního prostředí a efektivní využívání zdrojů“.
Mladí farmáři, EU vás potřebuje!
EU chce financovat podnikatelské plány 175 407 lidí. Stačí jen vyplnit jednoduchý dotazník. Jaký je důvod? Pouze 14 % evropských farmářů je mladších 40 let a má problémy se získáním půdy. A ti, kterým se to povede, si stěžují, že nemají dost podnikatelských a technických dovedností, aby byli konkurenceschopní na globálním trhu.
Potřebujeme úspěchy
Rozpočet EU má i oddíl, který se zaměřuje na „úspěchy“. Protože z období 2014–2020 máme za sebou pouze první rok, ještě toho na seznamu moc není, tudíž můžeme uvažovat o úspěších očekávaných. Takže asi půjde o něco jako výborné známky ze všech zkoušek a žádné pozdní příchody na domluvené zkoušky.
Organická půda největším hitem
Předchozí cíle ale blednou ve srovnání s plány týkajícími se organické produkce. EU totiž hodlá poskytnout dotace na více než 10 milionů hektarů organické zemědělské půdy. Jde o rozlohu, která odpovídá dvojnásobku území Švýcarska. Jedná se o součást plánu na diverzifikaci rostlinné produkce a „ozelenění“ Společné zemědělské politiky. EU také vytvořila příslušné logo a pro děti vytvořila obrázkové příběhy „Dobrodružství Julie a Stevena ve světě organického farmaření“.
Zdroj: Politico