Už žádné investice na Balkáně, ale na trzích, které mají k České republice blíž nejen geograficky, ale i zvyklostmi, pravidly a společenskými normami. Podle Martina Nováka, finančního ředitele , si chce domácí energetická jednička vybírat z energetických příležitostí ve střední Evropě, zejména v Polsku a Německu a taktéž v Evropě západní.
Patria Online: Jak vnímáte pro hospodaření nízkou cenu elektřiny?
Cena elektřiny má na hospodaření doslova fundamentální dopad. Velká část EBITDA totiž pramení z výroby a prodeje elektřiny. V současné době viditelný pokles forwardové ceny elektřiny na rok 2017, 2018, 2019 z hodnot kolem 30 euro v lednu 2016 k 20 eurům ke konci února, v krátkém časovém horizontu žádný vliv nemá. V tom středním čase už to vliv má, protože prodává elektřinu až na tři roky dopředu. Máme nějakou pozici zajištěnou, rok 2016 je prakticky celý zajištěn, rok 2017 z velké části, a pokud se díváme na další roky, bude pokles ceny elektřiny na tyto roky větší, než na rok 2016. Pokud se cenový vývoj samozřejmě neotočí a ceny nezačnou stoupat. To se v posledních dnech děje a vidíme na příští rok i hodnoty kolem 26 euro.
Patria Online: Z čeho chce kompenzovat propady v hospodaření kvůli poklesu cen elektřiny?
Co se týká propadů cen elektřiny, tak hlavním nástrojem proti tomu je zajišťovací strategie, tedy hedging, kdy prodáváme elektřinu na několik let dopředu. Tím se ta „špatná“ zpráva ředí, nemá to tedy na hospodaření takový vliv, jako kdybychom elektřinu prodávali za cenu jen rok dopředu. Pravdou ale je, že při klesajících cenách elektřiny firemní EBITDA klesá. Jde tedy o zpomalení tempa poklesu. Toho jsme svědky posledních osm let. Dá se proti tomu částečně bojovat úspornými opatřeními, ale to má své limity. My jsme toho udělali velmi hodně, za rok 2015 jsme meziročně ušetřili 3 miliardy korun.
Snažíme se samozřejmě generovat výnosy z nových oblastí, které s cenou elektřiny nemají zas tolik společného. Jde jednak o velmi úspěšnou kampaň na plynu u zákazníků v ČR a zahraničí. V našich výsledcích to bylo vidět asi nejvíce v Polsku. Za další správný směr investic máme investice do regulovaných aktiv, tedy buď do distribučních aktiv, kterých ale není tolik, nebo do toho jediného dalšího regulovaného aktiva, které je v současné době v regionu podporováno, a které zároveň může být dost velké, aby bylo vidět v naší EBITDĚ - to jsou investice do obnovitelných zdrojů. A do obnovitelných zdrojů v zahraničí, protože tam je podpora vyšší. Nejlepší zkušenosti máme z německého trhu, ale neuzavíráme se ani před příležitostmi v Beneluxu či Francii nebo Velké Británii.
Patria Online: A jak je to se zajištěním kurzových rizik?
ČEZ nespekuluje na vývoj měn podle toho, co si myslíme my, nebo někdo jiný, ale stejně jako u elektřiny se zajišťujeme. Nejde nám o to, abychom na kurzu nějakým způsobem vydělali, ale abychom měli jistotu cash flow, jak na ceně elektřiny, tak na měnovém kurzu. V momentě, kdy prodáváme elektřinu, která se prodává za eura, tak dává velký smysl zajistit kurz CZK vs. EUR. Pro nás je nebezpečím, když prodáváme v eurech, posílení české koruny vůči euru, což se obecně čeká, ale nutně se to nemusí stát. Primárně jsme zajištěni přirozeným hedgingem, což je v našem případě vydávání dluhopisů v eurech. Když vydáváme dluhy v eurech, máme tím pádem v budoucnosti splátky úroků a dluhů také v eurech a proti tomu máme příjmy v eurech za prodej elektřiny. Další formou je to, že se hlavně se zahraničními dodavateli snažíme uzavírat kontrakty v eurech. A to málo, co zbyde, zajišťujeme na finančních trzích.
Patria Online: Proč se daří držet svou EBITDA marži oproti konkurenci tak vysoko?
Pravdou je, že dosahuje EBITDA marže jedné z nejvyšších v oboru. Základním kamenem tohoto úspěchu je podle mého názoru to, že dokážeme provozovat aktiva s maximální efektivitou. To znamená, že je dokážeme provozovat co nejúčinněji, co nejlevněji to jde a celá stavba aktiv, kterými disponujeme, tedy uhelné, jaderné a vodní elektrárny, jsou ty, které nestanovují marginální cenu elektřiny, a proto mají určitý zisk. Na rozdíl od černouhelných elektráren, které stanovují cenu elektřiny na úrovni svých variabilních nákladů, a proto nefungují úplně efektivně z hlediska EBITDA marže.
Druhou věcí je také to, že máme regulovaná aktiva, nejsme závislí jenom na výrobě, máme v portfoliu i nějaké distribuční společnosti a obnovitelné zdroje, jak v ČR, tak i zahraničí. A když si uvědomíte, že tohle všechno jsme schopni provozovat na téměř „low-costové“ bázi, promítá se to do EBITDA marže.
Patria Online: Loňské výsledky hospodaření ovlivnily neplánované odstávky Jaderné elektrárny v Dukovanech a zpoždění uvedení do provozu některých uhelných elektráren. Bude to mít nějaký vliv v letošním roce?
Detaily jsme k tomu ještě nezveřejnili. Všechno, co jsme věděli, jsme představili v našem očekávání 15. března 2016. Řekli jsme, že v případě EBITDA čekáme 60 miliard korun, čistý zisk 18 miliard korun. Zmiňované efekty už jsou v těchto číslech zohledněny. A nemyslím si, že to bude mít ještě nějaké zásadní dopady, protože Dukovany najely během prvních měsíců roku, takže to není stejný model jako vloni. Tehdy nefungovaly tři bloky elektrárny po dobu několika měsíců. Kolik to bude ale přesně, nemáme ještě nyní vyčísleno.
Patria Online: Je pro vás záležitost „Dukovany“ už uzavřená?
Problém se „svary“ považuji za relativně uzavřenou událost z hlediska zisku. Dál budou samozřejmě probíhat kontroly v dalších blocích. Na drtivé části už kontroly proběhly a nedostatky byly opraveny. Jako důkaz toho, že na prvním bloku je vše v pořádku, bereme schválení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, který vydal povolení k provozu na dobu neurčitou. Teď pracujeme intenzivně na tom, abychom toto povolení získali i pro druhý blok, což by mělo proběhnout do konce letošního roku. Potom bude následovat třetí a čtvrtý blok, který by měl získat podobnou certifikaci v roce 2017.
Přijali jsme řadu nápravných opatření, některá velmi rychlá, a v momentě, kdy jsme se o záležitosti svarů dozvěděli, začali jsme je opravovat. Realizujeme i dlouhodobá opatření, která definitivně vyloučí opakování podobného problému v budoucnosti. Máme ale před sebou ještě hodně práce při změně systémových opatření.
Patria Online: Zvažujete to, že by se doba použitelnosti Jaderné elektrárny Dukovany mohla prodloužit?
Počítáme s tím. Podle nás je i přes mediální pozornost Jaderná elektrárna Dukovany v dobrém stavu. Provedli jsme řadu úprav v elektrárně. Vedle zvýšení výkonu každého z bloků ze 440 na 500 MW jsme uskutečnili také řadu dodatečných úprav v návaznosti na zátěžové testy, které byly reakcí na havárii elektrárny v japonské Fukušimě. Máme za to, že budeme schopni obhájit provoz Jaderné elektrárny v Dukovanech i po roce 2030.
Patria Online: Jak vypadá situace se svary v Jaderné elektrárně Temelín?
Tam je situace naprosto odlišná, protože elektrárna je nesrovnatelně mladší. Dukovanská jaderná elektrárna v listopadu loňského roku oslavila třicáté výročí od uvedení do provozu, zatímco elektrárna v Temelíně má za sebou podstatně kratší dobu provozu. Použitá technologie je zde jiná a my jsme schopni kontrolovat svary v Temelíně i jinými metodami, než rentgenováním, například ultrazvukem. Rozhodně si nemyslíme, že kvůli svarům budeme muset nuceně odstavit část elektrárny v Temelíně.
Patria Online: Jak chce v příštích letech udržet vysoký dividendový výplatní poměr? A jakou navrhne dividendu?
Představenstvo společnosti bude dividendu navrhovat teprve během příštích dnů. V momentě, kdy se tak stane, ji hned zveřejníme. Co se týká výplatního poměru, tak ten se v budoucnu může kdykoli změnit a konec konců, když se podíváme nejen do oboru energetiky, tak se mění podle potřeb společnosti podle toho, kolik hotovosti potřebuje pro svůj další rozvoj, jakou má dluhovou kapacitu, jaké má vyhlídky a jaké má investice. Jde o velký mix proměnných. Rozhodnutí je samozřejmě na akcionářích.
Patria Online: Neuvažujete o tom, že byste snížili investiční výdaje a alokovali hotovost na výplatu dividendy?
To bude záviset na tom, jaké budou ceny elektřiny, protože ty určí naše budoucí cash-flow. Co se týká investičních výdajů, končí nám CAPEXový program. My si udržujeme hodnotu investic do capexu ve výši asi 30 miliard korun ročně, což potřebujeme na to, abychom udrželi firmu v chodu, ale dodávání nové EBITDy bude vyžadovat pravděpodobně nové investice. A my jsme řekli, že tyto investice mohou být v řádu několik desítek miliard korun. Neřekl bych proto, že by došlo k nějakému poklesu investic, spíše to budou jiné investice, než jsme viděli dosud.
Patria Online: Jak podle vás ovlivní hospodaření trend uzavírání uhelných elektráren nejen v Německu, ale i v Evropě?
Mám za to, že čím víc uhelných elektráren v Německu se odstaví, tím lépe pro cenu elektřiny, protože elektřina bude na trhu chybět. A pokud k tomu přidáte ještě ukončování provozu jaderných elektráren, je to pro naše uhelné elektrárny ta nejlepší zpráva. Jak víte, tak máme portfolio buď středně starých nebo moderních elektráren po komplexní obnově jako Tušimice a Prunéřov i nový zdroj v Ledvicích, které budou mít podstatně vyšší účinnost. K dispozici máme navíc vlastní uhlí, takže si nemyslím, že uhelným elektrárnám je odzvoněno. Půjde spíše o to provozovat je co nejdéle, a ano, máte pravdu, že se při současných cenách nevyplatí investovat do úplně nových uhelných elektráren. Provozování retrofitovaných elektráren je ale dneska to nejlepší, co můžete udělat. A to proto, že palivové náklady jsou relativně nízké, povolenka CO2 nijak zásadně uhlí nediskvalifikuje z trhu, díky tomu, jak je nízko. Což je pro uhelné elektrárny dobrá zpráva.
Patria Online: Proč jste potom nepodali závaznou nabídku na uhelná aktiva společnosti Vattenfall v Německu?
Bylo to proto, že když jsme dokončili kompletní vyhodnocení případné investice, tak nám nepřišlo, že jsme schopni podat závaznou nabídku na aktiva v té formě, v jaké dneska jsou. Z jednoho důvodu – aktiva byla zajímavá, když je začal Vattenfall prodávat, ceny elektřiny byly na 30 eurech, a ta aktiva jsou ze 100 procent závislá na cenách elektřiny. Po roce byla ale cena elektřiny 20 euro, hodnota těch firem rapidně poklesla a dostalo se to do situace, kdy pro nebylo možné podat závaznou nabídku. Dalším problémem byly rekultivační rezervy a nedostatek hotovosti, kterou prodávaná společnost má na jejich pokrytí. , jako velká energetika částečně vlastněná státem by musel své případné rekultivační závazky splnit a pokud by provoz elektráren nevydělal dost peněz, tak je zaplatit ze svého.
Patria Online: Může společnost EPH s novými aktivy v Německu ohrozit postavení ?
Pokud se jedná o instalovaný výkon, tak pokud EPH opravdu převezme tato aktiva, tak bude mít asi větší instalovaný výkon než . Ale velikost firmy se hodnotí spíše podle velikosti provozního zisku, podle EBITDA a podle schopnosti vyplácet dividendu, než podle instalované kapacity.
Patria Online: Jaké příležitosti a kde považuje nyní za atraktivní?
Chceme si vybírat z investic do regulovaných a poloregulovaných energetických segmentů. Zajímají nás příležitosti v Německu, Beneluxu a Francii nebo Velké Británii. Nechceme naše nové investice směřovat na Balkán, tam jsme spokojeni s portfoliem, co máme. Chceme trhy, které jsou nám geograficky blíže. Hodláme se zaměřit na větrné elektrárny a teplárenská aktiva. Asi není tajemstvím, že společnost EDF zahajuje prodej svých teplárenských aktiv v Polsku a to je něco, co nás zajímá. A pokud budou teplárenská aktiva dostupná v ČR, tak je to to, na co se budeme dívat. A když budou k dispozici distribuční společnosti v našem nejbližším regionu, tak budeme zvažovat i to. Pak už nic zásadního, kromě divestic našich velkých konkurentů, jako tržní příležitost nevidíme.
Patria Online: Čím si vysvětlujete v posledních týdnech časté snižování investičních doporučení pro „utility“?
To je z mého pohledu jednoduchá věc. Cena ropy tehdy oslabila pod 40 dolarů za barel a to je jednoznačný signál k tomu, aby investiční a analytické společnosti přehodnotily kreditní pozici jednotlivých velkých energetických hráčů v komoditách. První vlnu snižování ratingů tak odnesly společnosti zaměřené na těžbu ropy, následované společnostmi v ostatní těžbě komodit, typu uhlí a s tím se vezou společnosti, které vyrábějí elektřinu a prodávají jí na volném trhu. Pokles ceny elektřiny je navíc takový signál, že ratingové agentury k tomu nemohly přistoupit jinak, než začít revidovat ratingy. ale udržel rating jako ojedinělá společnost na úrovni A- od Standard & Poor´s, navíc se stabilním výhledem, u Moody´s došlo ke snížení ratingu na Baa1 ze stupně A3.
Patria Online: se na počátku roku 2016 rozdělil na dvě části, proč?
Došlo k rozdělení na tým „Provoz“ a tým „Rozvoj“. V provozu je vlastně veškerá klasická velká energetika, všechny podpůrné služby. To znamená, že je to hodnotový řetězec od těžby uhlí, přes výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, v uhelných zdrojích, v jaderných elektrárnách, přes služby, jako jsou finance, IT, správa majetku, personalistika, nákup, zkrátka všechno, co děláme pro celou firmu. A jak sami cítíte, zaměření této části firmy je primárně nákladové, tedy minimalizace nákladů na každou jednotlivost a maximalizace hodnoty tím, že co nejefektivněji provozujete aktiva, která už máte k dispozici. Mentální zaměření je o dodržování pravidel, co nejpřesněji to jde. Tým „Rozvoj“ má naopak na starosti investování, nabírání lidí, dodávání nových produktů a služeb. Je tam celá prodejní část ve všech zemích a jsou tam i stávající obnovitelné zdroje a rozvoj těch nových. Nedílnou součástí týmu rozvoj jsou i všechny distribuční společnosti, které vlastníme. I tam čekáme v budoucnu zásadní investice do změny fungování sítě tak, aby se přizpůsobila novým požadavkům trhu (např. decentralizaci výroby).