Ekonomové jsou dobří v analýze minulosti, ale predikce budoucího vývoje jim už tak dobře nejde. Dvojnásob to platí o předpovídání recesí. Při jejich vzniku je totiž důležité, jak se společností šíří názory a přesvědčení. Nyní je pravděpodobné, že se to opět potvrdí při vzniku další globální krize.
Co konkrétně vyvolává globální recesi? Většinou se v této souvislosti hovoří o vývoji vedoucích indikátorů, ty ale neposkytují moc informací o tom, zda v ekonomice nedochází k hlubším změnám. To samé platí o ekonometrických modelech. Pravda je taková, že recese se objevují náhle a většina lidí je jimi překvapena. Já jsem spolu s Georgem A. Akerlofem už v roce 2009 napsal, že k podobným událostem dochází na základě šíření významných zpráv a informací. Jinak řečeno, ke globální recesi dochází poté, co se objeví nějaký nový příběh, který vede lidi k nižším peněžním výdajům. Psychologie je tedy významná i v oblasti recesí.
Největší recesí všech dob byla Velká deprese a ta začala náhle s tím, jak v roce 1929 zkolaboval akciový trh. Došlo k prudkému propadu v prodejích aut i ve spotřebitelských výdajích obecně. Ale proč vlastně? Ekonomové byli znepokojeni propadem cen akcií a jejich varování přispěla k obavám spotřebitelů. Většina lidí je sice nečetla přímo, ale dostala se k nim jinou cestou. V té době měly například velký vliv mše v kostelích. Lidem tam bylo řečeno, že řada investorů a manažerů se chová jako gambleři a celkové moralizování o akciovém trhu ovlivnilo celou společnost. Lidé se pak začali chovat jinak, změnil se dokonce i způsob jejich oblékání.
Ekonomové vždy našli konkrétní důvody pro globální recese, ke kterým došlo po druhé světové válce. Mezi ty hlavní bývá zařazován ropný trh a geopolitické tenze, které na něj působí. Širší vývoj ve společnosti je většinou ignorován i přesto, že svou roli hrál. Při ropné krizi byla například omezena nejvyšší povolená rychlost na dálnici, aby se šetřila motorová paliva. Lidé měli snížit teplotu, na kterou vytápěli své domovy, a obecně se tak začalo prodávat více teplého oblečení. Ropná krize se tak stala koncem éry dostatku a začalo období všeobecného šetření.
Psychologie spotřebitele byla podobným způsobem ovlivněna i během poslední globální recese, kdy jsme byli zavaleni zprávami o finančních podvodech, možném kolapsu systému či nových technologiích, které lidem berou pracovní místa. V současné době neexistuje nějaký příběh, který měl dostatečnou sílu na to, aby stál na počátku podobného obratu. Ceny ropy leží nízko, přetrvávají ale obavy ze snižování nákladů a globalizace. K tomu se přidává strach z rostoucí příjmové nerovnosti, uprchlíků a imigrantů, i z dlouhodobé ekonomické stagnace. Politici pravicových i levicových stran k tomu přidávají zkreslené a emotivní pohledy na to, co se skutečně děje. Ačkoliv tedy nelze ukázat na jeden faktor, který by mohl vyvolat velkou změnu v chování spotřebitele, historie ukazuje, že naše vlastní představivost může z méně významných událostí vytvořit zlomový okamžik nevídaných rozměrů.
Autorem je Robert J. Shiller.
Zdroj: NYTimes