Přes Evropu se valí vlna čínských investic. Došlo k převzetí řady technologických společností, což budí obavy z toho, že Evropa ztratí svou konkurenční výhodu. Čínský zájem o bavorskou společnost Kuka, která se zaměřuje na robotiku, pak dokonce vyvolal silný odpor. Tento zájem projevila soukromá čínská společnost Midea, ale cílem protestů by neměla být ona. Skutečné nebezpečí představují státem vlastněné čínské firmy, které nyní představují většinu čínských investorů kupujících společnosti v Evropě.
EU a její členské země by měly zabránit tomu, aby k nim Čína exportovala svůj problematický státní kapitalismus. Příkladem takových ambicí je státem vlastněný chemický gigant ChemChina. Tuto firmu sice tíží vysoké dluhy a nevyužité kapacity, ale i přesto nakupuje společnosti v zahraničí a celkově za ně už dala několik miliard eur. V nejhorším případě takový vývoj povede k tomu, že Čína z Evropy vysaje její technologie a know-how a poškodí konkurenceschopnost jejího průmyslu. A západní ekonomiky nejsou navíc dobře vybaveny na to, aby se dokázaly vypořádat s expanzivní politikou, kterou Čína v oblasti fúzí a akvizic sleduje.
Když docházelo k velkým nákupům zahraničních společností ze strany japonských firem, jejich primárním cílem nebylo zajištění přístupu k novým technologiím, ale získání podílu na trhu. Čína ale sleduje politiku, v jejímž rámci existují programy jako „Made in China 2025“. Cílem je získat technologie a licence, které této zemi zajistí průmyslový rozvoj. Peking se tak na jednu stranu snaží vybudovat domácí technologické giganty a na stranu druhou zahraničním firmám víc a víc znesnadňuje přístup na domácí trh.
EU by měla být otevřená investicím, ale zároveň by neměla Číně umožnit provádění její strategie. Dánsko například používá fond rizikového kapitálu, který je spravován veřejnou institucí a který zajišťuje, aby většinový podíl ve společnosti Novo Nordisk zůstal na domácí půdě. Je také nutné posílit sdílení informací o tom, jak se čínské firmy v Evropě chovají a jaké provádějí investice. Fúze a akvizice musí provázet větší transparentnost. Fúze a akvizice také musí být přísněji zkoumány ze strany protimonopolních zákonů a regulace, a to zejména ve vztahu ke státem vlastněným hráčům. Evropská komise šla příkladem v případě vyšetřování toho, do jaké míry je společnost China General Nuclear Power Corp vlastněná státem. Toto šetření proběhlo předtím, než jí bylo umožněno založit společný podnik s EDF a stavět dva reaktory ve Velké Británii.
Konečným cílem by mělo být vytvoření jasných pravidel pro firmy, které přicházejí z Číny, a také zlepšení přístupu evropských firem na čínský trh. Debata na toto téma by měla posloužit jako budíček pro německé a evropské politiky, kteří si zatím nevědí rady s novým a potenciálně nebezpečným typem investorů, kteří do Evropy přicházejí.
Autorem je Sebastian Heilmann z Mercator Institute for China Studies.
Zdroj: FT, BeyondBric