Proč se Fed stal hnízdem hrdliček a jak dlouho jím ještě bude

Už několik ekonomů si všimlo toho, že v americké centrální bance došlo k velkému posunu v postoji ke zvedání sazeb. Když FOMC zvedl sazby na konci minulého roku, jeho zástupci hovořili s důvěrou o tom, že jde o první z dlouhé řady zvýšení sazeb, ke kterému bude docházet každé čtvrtletí. Tahounem tohoto procesu měla být normalizace monetární politiky. Nyní se zdá, že Fed si není jistý ani tím, jaká je „normální“ úroveň sazeb a své odhady týkající se této úrovně soustavně snižuje. Trhy to nepřekvapuje, protože ty se podobným směrem vydaly už před delší dobou. Mezi investory ale sílí přesvědčení, že vládu v americké centrální bance převzaly pevně do svých rukou hrdličky.

Ben Bernanke před několika dny napsal významný příspěvek na svůj blog, ve kterém schvaluje zmíněný posun. Podle jeho názoru odráží fundamentální změny v americké ekonomice a nejen nějakou krátkodobou fluktuaci ekonomických dat. Podle mého názoru pak má velký význam i další faktor, který Bernanke zmiňuje pouze krátce: Vývoj v zahraničí nyní ovlivňuje rozhodování Fedu mnohem více, než tomu bylo dříve. Dokonce je pravděpodobné, že jde o hlavní faktor, který stojí za obratem politiky Fedu.

Bernanke tvrdí, že pro Fed jsou rozhodující tři faktory: Pokles odhadů dlouhodobého ekonomického růstu, pokles přirozené míry nezaměstnanosti a velké snížení v odhadech přirozené úrovně sazeb. Právě toto hraje mezi zástupci Fedu bezesporu významnou roli a je s podivem, že to vše nastalo až určitou dobu poté, co finanční trhy snížily své odhady přirozené úrovně sazeb. Trhy věří v dlouhodobě nízké sazby už od roku 2011, ale zástupci FOMC své odhady měnili jen velmi pomalu – v podstatě až od poloviny roku 2015. Důležité je, že k této změně Fed nepřiměla nějaká hluboká změna v americké ekonomice. Domnívám se, že klíčovou roli hrál právě vývoj v zahraničí.

Když se podíváme, jak se měnila prohlášení Fedu ohledně normalizace sazeb, zjistíme, že k významné změně došlo v době, kdy dolar dosáhl svého vrcholu (a akcie dna). Šlo o únor a březen letošního roku, kdy se sice nezměnila očekávání Fedu týkající se růstu a inflace, ale změnil se názor na to, jaký mix kurzu dolaru a výše sazeb utahuje domácí finanční podmínky. Vyšší kurz dolaru v podstatě donutil Fed k tomu, aby se smířil s nižšími sazbami. A jde pravděpodobně o dlouhodobou změnu.

Ekonomka Lael Brainard tvrdí, že deflační rizika přicházející z Číny povedou k dlouhodobě uvolněné monetární politice v řadě významných ekonomik. To znamená, že dolar bude velmi citlivý na zvyšování sazeb v USA. Jinak řečeno, rovnovážná úroveň sazeb v USA byla snížena ekonomickou situací v jiných ekonomikách. Fed se obvykle podobným úvahám nevěnuje, ale zdá se, že letos se situace mění.

Autorem je ekonom a investor Gavyn Davies.

Zdroj: FT