Aktualizováno V létě se českému stavebnictví nevedlo o nic lépe než v předchozích měsících a jeho výkony se propadly o 16,3 %. Když vezmeme v úvahu o tři pracovní dny kratší měsíc, tak nejsou čísla o moc lepší (-12,6 %). Ukazuje se, že nedostatek zakázek trápí stavebnictví i ve třetím kvartále letošního roku. Hodně se o nich sice mluví, ale málo realizuje.
Stavebnictví už v podstatě smazalo předchozí krátkodobý boom vyvolaný „nutností“ rychle dočerpat peníze z fondů EU ze starého rozpočtového období a nové rozpočtové období se zatím na číslech nijak neprojevilo. Zjednodušeně a cynicky se dá říct, že peníze jsou, ale stavět není co. Ostatně propad inženýrského stavitelství o čtvrtinu není třeba dále dlouze komentovat.
A v některých případech nepomáhá ani boom realitního trhu. Vysoká poptávka po nových bytech vedoucí k jejich viditelnému zdražování zatím nijak nezahýbala s novou bytovou výstavbou. Počty nově stavěných bytů nejsou rozhodně nijak dech beroucí, a tak spíše než na širokou atraktivní nabídku nového bydlení se budou spotřebitelé moci „těšit“ na další růst cen nemovitostí. Zvlášť když se nemovitosti v době téměř nulových úrokových sazeb staly i atraktivními pro investory.
Propad, s nímž se stavebnictví potýká, se s největší pravděpodobností už letos nepodaří dohnat. Sice něco málo pozitivního už naznačily statistiky nových zakázek ve druhém čtvrtletí, avšak nejde o dramatickou změnu k lepšímu. Proto snižujeme výhled tuzemského stavebnictví z nuly na -3 %.
