Aktualizováno Průmysl skončil v červenci v červených číslech, což by nebylo až takovým překvapením, ale to, že propad dosáhl 14,1 %, už nepříjemnou zprávou rozhodně je. A hezkým podíváním nejsou ani výsledky očištěné o rozdílný vliv počtu pracovních dnů. Podle nich se výroba v průmyslu tentokrát meziročně snížila o 7,6 %.
Na první pohled skoro tragický výsledek jde ovšem na vrub automobilovému průmyslu, a tak zdůvodnění rozsáhlého propadu můžeme najít v něčem tak prostém, jako jsou dovolené. Vzhledem k tomu, že produkce automobilek poklesla o více než jednu třetinu, jde s největší pravděpodobností o efekt celozávodních dovolených. Ty se občas posunují mezi jednotlivými letními měsíci a letos nejspíše připadly právě na červenec. Proto nemusíme považovat poslední výsledek průmyslu za takovou „tragédii“, jak na první pohled vypadá. A to ani z pohledu nových zakázek, které se v době volna automobilkám snížily o jednu čtvrtinu.
Vedle aut se snížila produkce i u dalších silných průmyslových oborů, jako je výroba elektrických zařízení a strojírenství. I zde nejspíše zafungoval efekt letních dovolených, a proto mnohem zajímavějším než červencové číslo může být až to srpnové. Ostatně propad a následně obrat k lepšímu nakonec už indikovaly i ukazatele PMI, které za červenec nedopadly nijak dobře a nakonec se v srpnu zase vzpamatovaly.
Předpokládáme, že se průmysl zase v dalších měsících vrátí do černých čísel. Po silnějším srpnu nejspíše dojde ke stabilizaci růstu průmyslu jako nejsilnějšího odvětví české ekonomiky. Jeho růst bude nejspíše slabší než třeba v loňském roce, ale i tak si zachová roli motoru české ekonomiky a současně i silného tvůrce nových pracovních míst. Za celý letošní rok by se růst tohoto odvětví mohl pohybovat okolo tří procent.
