Ta zpráva proběhla médii už dříve. Čínská HNA Group, která už má solidní sbírku majetku na domácí půdě, kupuje čtvrtinový podíl v americké hotelové společnosti Hilton Worldwide. Podle listu The Wall Street Journal jde o jednu z ukázek toho, jak skupina nových agresivních obchodníků pase po nových příležitostech v prominentnějších odvětvích, jako jsou právě hotelové služby. Západ se k apetitu čínských investorů staví poslední dobou ostražitěji.
Konglomerátu HNA Group, kterému vládne třiašedesátiletý čínský mogul s evropským technickým vzděláním Čchen Feng, už v Číně patří hotelové řetězce, přepravní společnosti nebo třeba Hainan Airlines, což jsou největší čínské aerolinky neobchodované na burze. Když Západ v roce 2008 mířil do recese, rozhodl se Čchen, že je čas porozhlédnout se jinde. A, jak sdělil místním médiím – je dalším krokem zámoří, neboť tam aktiva kvůli finanční krizi zlevňují.
Šturm čínského učence
HNA Group se od té doby stala jedním z nejhladovějších čínských kupců v zahraničí. Samotný Čchen, který je jejím spoluzakladatelem a předsedou, patří k nové, agresivní generaci čínských obchodníků, kteří nejenže skupují zahraniční aktiva nejrychleji v historii – zahraniční akvizice ohlášené čínskými podniky dosáhly od začátku roku zatím 199 miliard USD – ale také natahují ruce po stále větších obchodech v prominentnějších odvětvích, jako jsou třeba hotely nebo letecký průmysl.
„Chystám se koupit 1000 letadel“ a budu tak velký, že HNA bude mít větší vliv v cenových debatách s Boeingem a s Airbusem, prohlásil Čchen v únoru na Harvardově univerzitě. „Kdy v posledních více než sto letech měli Číňané moc něco rozhodnout? Teď konečně příležitost rozhodovat mám,“ řekl také podle listu WSJ Čchen, buddhistický vzdělanec, který doufá, že Číně pomůže vydobýt respektovanější pozici na světové scéně.
Proud čínských akvizic
Čtvrtinový podíl v Hilton Worldwide Holdings, který kupuje od investiční skupiny Blackstone Group, může skupině pomoci profitovat ze záplavy čínských turistů cestujících do zahraničí. Tady ale akviziční aktivity konglomerátu nekončí. K dalším krokům patří dohoda o koupi divize skupiny zabývající se pronájmem letadel za čtyři miliardy dolarů, dále nabídka dceřiné firmy HNA na americkou elektronickou společnost Ingram Micro za šest miliard dolarů a dohoda o koupi majitele hotelových řetězců Radisson, jinak též provozovatele stovek hotelů ve 115 zemích, za blíže neupřesněnou sumu. Za zmíněnou čtvrtinu v Hilton Worldwide Holdings zaplatí Čchenovo impérium 6,5 miliardy dolarů.
Mnoho čínských firem si je vědomo toho, že domácí poptávka zpomaluje, a poohlíží se kvůli tomu v zahraničí. Jiné mají zájem o západní technologie, které by jim pomohly s modernizací postupů v domácím prostředí. Akvizice skýtají i další bonus v podobě cizoměnových výnosů, což dává smysl při očekávání dalšího poklesu čínské měny. Na příklad Dalian Wanda Group, u jejíhož zrodu stojí někdejší voják Čínské lidové osvobozenecké armády Wang Ťien-lin, tak utratila přes 13 miliard dolarů za aktivity od sportu po filmové studio Legendary Entertainment. Inkoust možná ještě nestihl oschnout na dohodě o převzetí americké pojišťovny Financial, kterou právě podepsala China Oceanwide Holdings Group.
Chytit správnou vlnu
Je otázkou, zda se bude nejnovějším čínským obchodům dařit lépe než čínským investicím do ropy a surovin, kde se boom na světovém komoditním trhu Číňanům podle některých názorů zachytili pozdě. Obavy vyvolává i obrovitý dluh, který na sebe čínští nabyvatelé berou. Na příklad ChemChina chtěla za poslední dva roky odklepnout půjčky za 43 miliard dolarů, aby ufinancovala převzetí švýcarského výrobce pesticidů .
Tento obchod přitom stále není jistý. Věc zkoumají regulátoři, a na příklad se dnes nechala slyšet, že kapitálový regulátor může obchod posuzovat až do prvního kvartálu následujícího roku.
Otazníky se vznášejí i nad pozorně sledovanou koupí německé technologické společnosti Aixtron čínskou investiční skupinou Fujian Grand Chip Investment Fund.
Pod stále přísnějším dohledem
Aixtron vyrábí přístroje používané při výrobě diod nebo čipy pro nanotechnologie a jeho výrobky nejsou primárně určené pro obranný sektor. Poté, co se Číňané začali ve zvýšené míře ucházet o německé společnosti, ale v největší evropské ekonomice rostou pochyby, zda by se na ochranu strategických technologií nemělo učinit více. V pondělí vzaly německé úřady svůj souhlas s obchodem za 670 milionů EUR překvapivě zpátky. Věcí se podle Aixtronu chtějí ještě jednou zabývat.
Na čínské akvizice se pozorněji nedívají jenom Němci. Podle investiční banky Grisons Peak vzdali čínští zájemci od loňského července 11 velkých akvizic v celkové hodnotě téměř 39 miliard dolarů, což je 14 procent veškerých dohod ohlášených za posledních 16 měsíců. Důvodem neúspěšných transakcí byly právě hlavně přísnější oči národní regulátorů v USA, Austrálii i jinde. Kdyby nedopadly ani nákupy Syngenty a Aixtronu, pak by se podíl těchto neúspěchů zřejmě ještě zvýšil.
Zdroje: FT, RTRS, WSJ, ČTK