Ve městě Sunderland hlasovalo pro odchod Velké Británie z EU 61 % voličů. Nyní je zde kvůli výsledkům tohoto hlasování ohroženo 6 700 pracovních míst. Továrna japonské automobilky Nissan totiž zvažuje přesun výroby další verze modelu Qashqai jinam. Můžeme se tak ptát, zda by místní obyvatelé nyní hlasovali jinak. Dopady života mimo EU se začínají jasněji rýsovat i jinde, přestože ekonomická data neukazují na prudký pokles britské ekonomiky. Britové začínají být nervózní a významně k tomu přispívá i vládní rétorika hovořící o tvrdém Brexitu.
Na počátku října byl společností Ipsos MORI proveden průzkum veřejného mínění a ten ukázal, že polovina tázaných očekává zhoršení jejich situace poté, co Británie z EU odejde. Před hlasováním spojovala Brexit se zhoršením osobní situace jen asi třetina lidí. Necelá polovina tázaných také negativně vnímá prudké oslabení libry, i když jeho dopad na exporty by měl být pozitivní.
Britské ekonomice nepomáhá rostoucí rozkol mezi politiky a Bank of England. Například konzervativní politik Michael Gove, který aktivně podporoval kampaň za odchod Británie z EU, nyní hovoří o tom, že guvernér BoE jedná pod vlivem své předchozí kariéry v a předsudků, které panují mezi centrálními bankéři. I trhy se ale nyní v důsledku prudkého oslabení libry zaměřují více na hrozbu vyšší inflace než na možnost dalšího snižování sazeb. Tenze rostou také mezi Velkou Británií a EU. Množí se názory, že další jednání budou složitá. K tomu se přidávají komické situace, kdy například hlavní vyjednavač EU požaduje, aby jednání byla vedená ve francouzštině a angličtině.
Není vlastně divu, že s ohledem na množící se problémy ještě hodně lidí doufá, že k Brexitu nakonec nedojde. Jak by to mohlo být možné? Soudy by mohly rozhodnout, že o odchodu z EU musí hlasovat parlament, politici by ignorovali výsledky referenda a hlasovali by pro zachování členství v Unii. Mohly by také být vypsány předčasné volby, které by se v podstatě změnily v druhé hlasování o Brexitu. Nebo by jednání mezi Británií a EU mohla vést k tomu, že by se obě strany shodly na zachování členství s tím, že Británii budou přiznány určité výjimky v oblasti imigrace a volného pohybu osob, které by určitým lidem umožnily zachovat si tvář.
Jenže žádný z takových scénářů není moc pravděpodobný. Velkou pravděpodobnost má naopak současná nejistota. Anthony Browne jako předseda britské bankovní asociace British Bankers’ Association to charakterizuje jako stav, kdy vedení velkých bank drží prst na tlačítku „přesun jinam“. Británie se může nakonec stát významným ekonomickým centrem. V dohledné budoucnosti ale existuje řada důvodů k pesimismu.
Autorem je Mark Gilbert.
Zdroj: Bloomberg