Podle očekávání česká ekonomika ve třetím kvartále dále mírně zpomalila svůj růst. Zatímco v úvodu roku HDP ještě rostl tříprocentním tempem, nyní to bylo – podle předběžného odhadu statistického úřadu – jen o necelá dvě procenta (1,9 %). Ve srovnání s druhým čtvrtletím si hospodářství polepšilo o tři desetiny procenta.
HDP na rozdíl od loňského roku, kdy si hospodářství připsalo 4,6 % především díky investicím, táhne ekonomiku nahoru tentokrát především spotřeba domácností a zahraniční poptávka. Investiční aktivita zůstává i nadále slabá, a to zejména v důsledku poklesu investic veřejného sektoru.
Boom vyvolaný dočerpáváním evropských peněz je za námi, a tak se nyní investice vracejí na původní úroveň. Současně předpokládáme, že v soukromé sféře investice procházejí obdobím stabilizace, která započala už na přelomu roku.
Naproti tomu spotřeba si udržuje velmi solidní tempo s tím, jak soustavně klesá nezaměstnanost a současně se zlepšuje i finanční situace českých domácností. Nakonec růst mezd je stále více rovnoměrný a z ekonomického růstu těží téměř všichni a výsledky maloobchodu tento trend potvrzují v podstatě každý měsíc.
Na nabídkové straně došlo ke zpomalení růstu hlavního motoru české ekonomiky – průmyslu. Ve třetím čtvrtletí jeho produkce téměř nerostla, a to navzdory velmi slušné poptávce v zahraničí. Nejspíše se tak ukazuje, že doba domácího investičního půstu si vybírá daň i zde. Zvláště pak v průmyslech napojených přímo či nepřímo na stavebnictví, které stále trpí nedostatkem nových zakázek.
Současně se ukazuje, že za průmysl nemá česká ekonomika žádnou adekvátní náhradu. Když výrazně zpomalí průmysl, není zdá se nic, co by jeho „výpadek“ mohlo z pohledu růstu HDP nahradit. Ostatně ne náhodou je česká ekonomika vlastně nejprůmyslovější zemí EU, kde růst ekonomiky do značné míry stojí a padá s průmyslem.
Předběžné číslo HDP za třetí kvartál výrazně zaostalo za odhady ČNB, která předpokládala výsledek skoro o šest desetin procentního bodu vyšší. Přesto toto číslo nebude důvodem k přehodnocení výhledu měnové politiky a tedy ani avizovaného konce kurzového systému, který by měl nastat kolem poloviny příštího roku. Přece jen hlavní pozornost ČNB směřuje na inflaci, která se začíná pomalu a jistě probouzet.
Předpokládáme, že letošní čtvrté čtvrtletí přinese velmi podobné výsledky tomu třetímu. A to pokud jde o samotný růst, stejně jako o trendy, které za ním stojí. Hlavní roli bude mít opět průmysl na straně nabídky a spotřeba domácností na straně poptávky. Za celý letošní rok dosáhne česká ekonomika podle našeho názoru růst okolo 2,5 %. Stejné číslo pak lze očekávat i od roku 2017.
