Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila tempo růstu na 0,4 % mezikvartálně, když ji nadále podporovala především spotřeba domácností a příznivý vliv zahraničního obchodu. Výsledek sice znamená zlepšení oproti prvnímu čtvrtletí, zároveň však zaostal za očekáváním České národní banky, která počítala s růstem o 0,6 %, komentuje vývoj českého hospodářství hlavní ekonom ČBA Jaromír Šindel.
Podle předběžného odhadu česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,4 % mezičtvrtletně, tedy dvojnásobným tempem po 0,2 % v prvním čtvrtletí. Tempo růstu se tak rovnalo silnějšímu výsledku eurozóny, kde ovšem hlavní blok, tedy Německo, Itálie či Francie, vykázal slabší 0,2% růst. Růst HDP opět mírně podstřelil výhled České národní banky (0,6 %) a představuje tak lehce holubičí signál ve směru stability její úrokové sazby, zvláště pokud data vykáží méně proinflační růst mezd, který podpoří další zpomalení jádrové inflace.
Mírnější zrychlení růstu HDP bylo v souladu s Prognózou ČBA, která pro druhé pololetí vyhlíží mírné zrychlení na 0,5 % mezikvartálně, což by nicméně zaostalo za silnějším loňským růstem o 0,7 %. Ve výsledku čekáme stagnaci meziročního růstu ekonomiky okolo 2 % i ve třetím čtvrtletí po zpomalení ve druhém čtvrtletí z 2,2 % v předchozím čtvrtletí. Ekonomika by tak měla po 2,7% růstu v roce 2025 vykázat slabší 2% růst, přičemž posilovat by měla až koncem příštího roku.
Silnější spotřeba domácností nepřekvapila po zpomalení v prvním čtvrtletí na 0,1% růst. Měsíční čísla z maloobchodu sice za duben a květen neukázala silnější nárůst, ale v prvním čtvrtletí byla naopak silnější než spotřeba v HDP. Navíc sentiment domácností ohledně větších nákupů zůstal solidní a spotřební úvěry také zůstaly silné. Trh práce navzdory vyšší nezaměstnanosti – registrované okolo 5 % a výběrové na 3,3 % – zůstává silný a růst mezd solidní, navíc podpořený nižším než očekávaným růstem spotřebitelských cen, v kontextu íránské války a dražších pohonných hmot, který v červnu díky nižším cenám potravin dosáhl 1,5 % meziročně.
Uvidíme, co se vyvrbí z udávaného poklesu investiční aktivity. Ten však ve druhém čtvrtletí pravděpodobně kompenzoval silnější tvorbu zásob v prvním čtvrtletí a také fakt, že fixní investice byly v prvním čtvrtletí abnormálně taženy investicemi do dopravních prostředků. Vyšší využití průmyslových kapacit – nadprůměrných 84,8 % – a silnější úvěrová aktivita, o 2 p. b. vyšší na 10,7 % HDP u nových úvěrů firmám, představují pozitivní faktory pro oživení investiční aktivity do budoucna.
Lepší výkon průmyslu rovněž odráží příznivější čísla za duben a květen, a to navzdory slabším výsledkům automobilového průmyslu, zatímco se naopak dařilo energeticky náročným odvětvím. Stavebnictví také vykázalo za duben až květen solidní mezičtvrtletní růst, ale ten statisticky odráží silná březnová čísla, zatímco produkce v dubnu až květnu naopak slábla.
Zahraniční obchod sice ve druhém čtvrtletí přispěl k mezičtvrtletní dynamice HDP pozitivně a růst HDP eurozóny také posílil. Ovšem růst exportu během dubna a května naopak zpomalil po předchozích dvou kvartálech. Pozitivní příspěvek zahraničního obchodu se tak opírá o výraznější zpomalení na straně dovozů.
Autor: Jaromír Šindel, hlavní ekonom ČBA