Evropská unie navrhla kladivo na zahraniční banky. Velké zahraniční bankovní domy jako nebo měly držet uvnitř bloku více kapitálu a likvidity. Opatření, které je odvetou za obdobné regule na druhé straně Atlantiku, by mohlo poškodit londýnskou City, až Británie unii opustí, napsal list Financial Times.
Reformy mají posílit odolnost bank
Regule jsou součástí balíčku bankovních reforem, které představil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a které mají podle Bruselu dále posilovat odolnost bankovních domů v EU. Návrhy se týkají řady oblastí od pravidel pro bonusy bankéřů po již zmíněné plány, které mají donutit obří neunijní banky založit v Evropě holdingové společnosti.
"Dnes jsme předložili nové návrhy zaměřené na snížení rizika, které vycházejí z globálních standardů a zároveň zohledňují specifickou situaci evropského bankovního sektoru," uvedl Dombrovskis, který zodpovídá za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů.
Navrhovaná pravidla mají zjednodušit postup v případě likvidace bank. Dodatečná likvidita a kapitál držený zahraničními bankovními obry v Evropské unii má zajistit, že jejich dceřiné společnosti dokážou ustát případnou krizi. Kdyby se tak nestalo a banky padly, neměl by evropským vládám zůstat na krku finanční kámen.
Zřejmě největší rozpory podle diplomatů vyvolávají návrhy, jak do unijní legislativy zapracovat nový mezinárodní standard uváděný pod zkratkou TLAC (Total Loss Absorbing Capacity). Na něm se už loni dohodla skupina G20. Podporu získal i u některých centrálních bank, podle kterých jde o důležitou prevenci proti tomu, aby se nějaká banka nestala už příliš velkou na to, aby mohla padnout.
Jak donutit banky, aby se financovaly z akciového kapitálu?
Regule mají ty největší z bank donutit, aby se financovaly prostřednictvím akciového kapitálu a hybridního dluhu, což by jim mělo umožnit pojmout ztráty během krize. Obří banky by podle nich musely emitovat určité minimální množství podřízeného dluhu a jiných cenných papírů, které by bylo možné snadno odepsat nebo konvertovat na akcie, když se firma dostane do problémů. Očekává se, že banky budou kvůli tomu muset vydat nový dluh za miliardy eur.
Nyní se počítá s tím, že pravidlo bude muset dodržet jenom 13 evropských bank jako francouzské Société Générale nebo BNP Paribas. S tím nesouhlasila Paříž, podle které by opatření mělo platit na větší skupinu bank než ty, na kterých se dohodla G20. Brusel však její námitky odmítl.
Další návrh se zaměřuje na posílení pravomocí regulátorů nad neunijními bankami. Komise v nich chystá odvetu za starší opatření v USA, podle kterého se největší zahraniční banky působící na americkém území musejí ustavit jako holdingové společnosti a dodržovat americké kapitálové požadavky a další pravidla. Brusel nyní navrhuje něco podobného v Evropě.
Opatření by mohlo potěšit evropské banky, které si stěžovaly na nerovné podmínky ve srovnání s americkými konkurenty. Spojené státy ohlásily obdobná pravidla už v roce 2014. Evropská unie si poté ve Washingtonu stěžovala na údajný protekcionismus a slibovala odvetu.
Banky v Británii nebudou souhlasit
Negativní vliv by ale reforma mohla mít na Londýn coby finanční středisko, až Británie opustí Evropskou unii. Banky sídlící v Británii by po brexitu totiž musely založit separátní kapitálové složky v EU. Většině bankéřů se ale nechce mít kapitál rozkouskovaný po celém světě a dozorovaný různými regulátory. To je podle nich méně efektivní, než když je kapitál umístěný centrálně a pod dohledem domácího regulátora. A kdyby bylo nutné mít samostatně kapitalizovanou holdingovou společnost ve Frankfurtu, mohlo by to snížit atraktivitu Londýna coby ústředního místa pro finanční operace v Evropě, napsal FT.
Návrhy budou ještě muset odsouhlasit členské státy a Evropský parlament, aby se mohly stát součástí unijní legislativy. To bývá zdlouhavý proces, který by mohl trvat rok i déle.
Zdroje: FT, WSJ, European Commission