Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Osm let Obamy: Stažení z Iráku, dohoda s Íránem, chaos po arabském jaru a mrazivé vztahy s Kremlem

Osm let Obamy: Stažení z Iráku, dohoda s Íránem, chaos po arabském jaru a mrazivé vztahy s Kremlem

18.01.2017 20:05
Autor: Petr Zelenka, Patria Online

Za Obamova úřadu se svět dramaticky změnil. Původní plán odejít z Blízkého východu a zaměřit se v zahraniční politice na Asii a Pacifik zhatilo nejdříve Arabské jaro, s jehož důsledky se svět potýká dodnes, o něco později krize na Ukrajině. V dalším díle zhodnocovacího seriálu prezidentství Baracka Obamy se budeme věnovat jeho zahraniční politice.

Když Obama přebíral prezidentský úřad od republikána George W. Bushe, Spojené státy byly zabředlé ve vleklých konfliktech v Afghánistánu a Iráku. Vztahy s Ruskem nebyly po Válce v Gruzii v roce 2008 úplně ideální, ale nebyly vyloženě špatné. Svět se akorát začal vzpamatovávat z finanční krize, která začala v amerických domácnostech, jež nedokázaly splácet hypotéky, než se přes americký finanční sektor rozšířila do celého světa.

„Pivot to Asia“ a krach TPP

Obama se na asijský region, kde posiloval vliv Číny, soustředil poměrně pozorně v rámci tzv. „Pivot to Asia“, volně přeloženo jako rebalancování k Asii. To mělo znamenat menší důraz na regiony, ve kterých byly USA tradičně aktivní, zejména Blízký východ a Evropu, a zároveň rozvoj diplomatické, ekonomické a vojenské spolupráce v Asii a Pacifiku. A to s celkem jasným cílem – vyrovnat v regionu vliv Číny. Na tuto politiku dost možná naváže zvolený prezident Donald Trump.

Tento přístup přinesl zemím jako Laos, Vietnam a Kambodža více státních návštěv, společných vojenských cvičení a štědřejší rozvojovou pomoc. Nejhmatatelnějším výsledkem „pivotu“ měla být dohoda Trans-Pacific Partnership (TPP), jež měla umožnit volný obchod mezi asijskými národy a USA. Odpor značné části veřejnosti a politiků v USA ke globalizaci a další liberalizaci obchodu však dohodu prozatím potopil a zvolený prezident Donald Trump už uvedl, že ji nehodlá ratifikovat.

Arabské jaro: Chaos v Libyi a Sýrii, otočka v Egyptě

Rok 2011 však přinesl ohromnou politickou událost, která zatřásla severní Afrikou a Blízkým východem. Začalo Arabské jaro, které opět vrátilo tento křehký region do Obamova hledáčku – ironicky právě v době, kdy USA stáhly své vojáky z Iráku. Nejvážnější důsledky, s nimiž se mezinárodní komunita stále potýká, měla vlna nepokojů v Libyi a hlavně v Sýrii. V obou zemích se USA angažovaly.

V Libyi USA podpořily leteckou intervenci NATO zaměřenou proti silám režimu Muammara Kaddáfího. I když se naoko jednalo o evropskou iniciativu (váhalo v podstatě akorát Německo, na což se dnes zapomíná), nejvíc vojenských sil poskytly USA. Po porážce Kaddáfího režimu se situace v zemi na chvíli uklidnila. V současnosti zde však opět vládne chaos – centrální vláda neovládá velké části území a město Syrta minulý rok několik měsíců okupovali džihádisté hlásící se k Islámskému státu.

Situace v Sýrii byla od začátku daleko méně přehledná. Mezi občanskou společnost protestující proti režimu prezidenta Bašára Asada se vmísili radikální sunnité a džihádisté. Dezerce, dodávky zbraní ze zemí Zálivu, USA, Turecka ale i ze sousedního Iráku zmítaného sektářským násilím brzo rozdmýchaly občanskou válku, která bude trvat již šestým rokem. Za pomoci náletů ruského letectva a dobrovolníků z Íránu se Asadovi ale zhruba před rokem podařilo situaci zvrátit ve svůj prospěch a po dobytí Aleppa na sklonku roku 2016 to vypadá, že jeho režim přežije, i když pravděpodobně v rámci mírové dohody ztratí faktickou kontrolu nad některými částmi země.

Přestože v průběhu občanské války Asad hned několikrát použitím chemických zbraní „překročil červenou čáru“, Obama se k přímé intervenci proti jeho režimu neodvážil. Americká letadla se připojila až k operacím proti samozvanému Islámskému státu. V mírových jednáních na sklonku roku 2016 už USA zjevně nehráli žádnou roli. Obamův nástupce Trump má nyní možnost bez ztráty tváře už takřka poražené syrské povstalce opustit.

Něco jako ideovou otočku o 180 stupňů předvedl Západ s v Egyptě. Populární revoluce, kterou USA podpořili, nejprve svrhla autoritářského prezidenta Husního Mubáraka a demokratické volby dostali k moci člena Muslimského bratrstva Muhammada Mursího. Ten však vydržel v prezidentském úřadě pouze rok a po vlně protestů proti jeho vládě se udál armádní převrat. Novou hlavou Egypta se stal do té doby ministr obrany al Sisí a protesty na podporu Mursího byly násilně potlačeny. Vlažný postoj USA a odmítnutí označit událost za „převrat“ se dá vyložit tak, že Obamova administrativa i přes protesty proti používání násilí novým režimem odstranění islamisty Mursího spíše přivítala.

Írán a Izrael

V roce 2010 se Írán stal předmětem amerických sankcí kvůli údajně vojenskému jadernému programu. V roce 2013 však byl v Íránu zvolen prezidentem umírněný Hassan Rúhání. I přes nevoli Izraele bylo o dva roky později dosaženo dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení sankcí.

Vztahy s Izraelem, konkrétně s vládou Benjamina Netanjahua, ale ochladly nejen kvůli dohodě s Íránem. Obamova administrativa na sklonku roku 2016, jakoby na rozloučenou, v Radě bezpečnosti OSN neblokovala rezoluci odsuzující výstavbu izraelských osad na palestinských územích, čímž umožnila její přijetí. Podobně ostré vyjádření nesouhlasu s výstavbou osad se nepodařilo mezinárodní komunitě prosadit velmi dlouho.

Evropa: Konfrontace s Ruskem

Starý kontinent neměl v zahraniční politice Obamovy administrativy hrát velkou roli. Plány na výstavbu protiraketového deštníku byly v roce 2009 opuštěny a američtí vojáci se začali po dlouhých letech stahovat z Německa. V roce 2010 Obama a tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsali dohodu New START o zmenšení nukleárního arzenálu obou zemí.  Rusko se však zjevně nespokojilo s tímto vývojem a interpretovalo si chystanou integraci Ukrajiny do evropských struktur jako hrozbu a Obamův „reset“ vztahů s Ruskem, jenž měl velmoci po gruzínské krizi opět sblížit, nevyšel.

Buďme zase kamarádi: Ruský ministr zahraničí Lavrov a americká ministryně zahraničí Clintonová mačkají tlačítko „reset“, aby vrátily bilaterální vztahy do stavu před gruzínskou krizí
reset
Zdroj: U.S. Department of State


V roce 2014, k překvapení celého světa, po pečlivé propagandistické přípravě ruské zvláštní síly obsadily klíčová místa na ukrajinském poloostrově Krym. V řádu dní zde proběhlo pod dohledem ruských samopalů ilegální referendum, které připojilo Krym k Ruské federaci. Zároveň se za pomoci zbraní dodaných z Ruska podařilo rozdmýchat násilí na východní Ukrajině, které mělo za následek i sestřelení civilního letadla. Povstalce před ukrajinskou ofenzivou na konci léta 2014 zachránila jen nepřiznaná intervence ruských pravidelných sil. I přes tzv. Minské dohody dochází doteď k občasným přestřelkám mezi povstaleckými regiony a ukrajinskými jednotkami.

USA zavedly proti Rusku a jeho vybraným občanům tvrdé sankce, které přispěly k propadu rublu, odlivu kapitálu a k hospodářské recesi. Vztahy mezi USA a Ruskem se poté ještě zhoršily po ruské intervenci v Sýrii a zejména v roce 2016, když americké tajné služby obvinily Putina z ovlivňování amerických prezidentských voleb. Vztahy mezi Ruskem a USA jsou snad na nejhorší úrovni od studené války, což má Trump šanci změnit.

Co se obchodních vztahů týče, Obama chtěl podepsat s Evropskou unií dohodu TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership), která měla zlepšit vzájemný přistup na trhy a harmonizovat různé předpisy a regulace. I když ekonomové si od ní slibují zefektivnění mezinárodního obchodu a celkově větší blahobyt, kvůli nárůstu nacionalismu ji zřejmě potká stejný osud, jako TTP.

Souhrn

V souhrnu se dá říct, že pro Američany jako takové je z pohledu zahraniční politiky situace na začátku roku 2017 lepší, než když Obama přebíral úřad v roce 2009. Američtí vojáci už neumírají v Iráku a Afghánistánu (alespoň ne v takové míře, jako dřív), neboť Washington své cíle spíše bombarduje, než aby k nim posílal pěšáky. Obama si tak vzal k srdci jednu z lekcí Bushovi administrativy – pozemní intervence se po čase stává součástí, nikoliv řešením problému.

V Libyi se Obama postavil na stranu populárního povstání. Ti, co namítali, že „USA šlo zase o ropu,“ by skoro určitě řekli to samé v případě, kdyby se Obama za extravagantního a brutálního diktátora v roce 2011 postavil. Pravdou však je, že Libye je nyní nestabilní zemí, která představuje bezpečnostní riziko pro Evropu. To platí ještě více v případě Sýrie, kam Obamova administrativa (ale zejména státy Zálivu) dodávala zbraně. Ukázkou, že čas se dá posunout zpět do nedemokratických ale stabilnějších dob, byla otočka o 180 stupňů v případě Egypta, kde Západ potichu schválil armádní puč.

Vztahy s Ruskem se Obamovi a jeho tehdejší ministryni zahraničí Clintonové vůbec nepodařilo „resetovat“, ale právě naopak. Moskva Washington si opět nerozumí a doby, kdy se americký a ruský prezident usmívali před fotoaparáty a poplácávali po zádech jsou dávno pryč.

Zatímco na pokusy získat na svou stranu asijské země, aby se vyvážil vliv Číny, pravděpodobně Trump naváže, s obchodními dohodami TTP a TTIP to bude nejspíše jinak. Nárůst nacionalismu v USA i v Evropě a pocit, že globalizace škodí některým skupinám obyvatelstva, trend uvolňování obchodních podmínek může otočit a minimálně zpomalit.


Čtěte více:

V Sýrii začne o půlnoci tamního času platit klid zbraní
29.12.2016 18:07
Sýrie dost možná vstoupí do nového roku 2017 poklidně, bez leteckého b...
Ekonomické důsledky prezidenta Obamy, díl II. – Akcie a sektory
07.01.2017 12:57
Akcie si po krizi sáhly na své dno na jaře 2009, krátce po tom, co Oba...
Ekonomické důsledky prezidenta Obamy, díl III. – Dow Jones a porovnání s ostatními prezidenty
14.01.2017 12:03
Obama byl od roku 1900 třetím „nejlepším“ prezidentem pro index Dow Jo...
Ekonomické důsledky prezidenta Obamy, díl I. – HDP, zaměstnanost a dluh
04.01.2017 15:16
Skoro se tomu ani nechce věřit, že už je to osm let, co se Barack Obam...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
07.02.2023
21:43Fed svou rétoriku i přes silný trh práce nemění  
20:34Analytik k výsledkům KB: Rekordní celoroční zisk nad 17 mld. Kč a dividenda 60 Kč  
17:47Akciový „trojcyklus“ a jeho další vývoj
17:05Investoři vyčkávají na další podrobnosti od předsedy Fedu  
16:56Komentář analytika: BNP Paribas rostlo komerční bankovnictví, překvapila investiční divize  
16:17WOOD & Company, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.: Valuace office a retail podfondu k 31/12/2022
15:50Komentář analytika: Stavidla buybacků BP zůstávají otevřená  
15:16Carvana letos posiluje o více než 90 %, ale je stále „hodně složitá“
14:32Jak se vyznat v certifikátech a správně je využívat? Webinář na téma turbocertifikáty nebo warranty s makléřem Františkem Kronusem 16. 2. v 15:00
14:05EPH Financing CZ, a.s.: Oznámení o šesté výplatě úrokového výnosu, EPH 4,50/25
13:35Současná rally na akciích je past na medvědím trhu, varuje stratég z JP Morgan
12:23Evropské trhy mírně rostou, američtí centrální bankéři se snaží zkrotit trh  
11:36Průmyslová výroba v Německu se v prosinci snížila o 3,1 procenta
11:27Vývoj americké ekonomiky v letošním roce a co s ní udělá otevírání té čínské
11:00Největší banka v eurozóně BNP zaostala ziskem za očekáváním, ale plánuje zpětný odkup akcií za 5 miliard eur
9:58Jan Bureš: Další slabý maloobchod - spotřeba táhla HDP dolů o něco výrazněji
9:47Maloobchodní tržby v prosinci opět zklamaly, prodej potravin klesl nejcitelněji od 2001
9:22Výsledková sezóna Česko: Kalendář pro 4. čtvrtletí. Komerční banka již zítra, ČEZ v březnu
9:10Rozbřesk: Smíšené vyhlídky tuzemského průmyslu. K silnému dolaru mírně ztrácí koruna
9:04Ropná BP loni více než zdvojnásobila zisk. Růst cen fosilních paliv táhne vzhůru invaze na Ukrajinu

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
BNP Paribas SA (12/22 Q4, Bef-mkt)
Carlyle Group Inc/The (12/22 Q4, Bef-mkt)
Enphase Energy Inc (12/22 Q4, Aft-mkt)
Fortinet Inc (12/22 Q4, Aft-mkt)
Illumina Inc (12/22 Q4, Aft-mkt)
KKR & Co Inc (12/22 Q4, Bef-mkt)
Royal Caribbean Cruises Ltd (12/22 Q4, Bef-mkt)
6:30Siemens Energy AG (12/22 Q1)
8:00BP PLC (12/22 Q4)
8:00Carlsberg AS (12/22 Q4)
8:00DE - Průmyslová výroba, y/y
9:00CZ - Maloobchodní tržby, y/y
12:00Linde PLC (12/22 Q4)
13:30Hertz Global Holdings Inc (12/22 Q4)
14:30USA - Zahraniční obchod, mld. USD
22:05VF Corp (12/22 Q3)
22:10Chipotle Mexican Grill Inc (12/22 Q4)