Zbavit Francii eura, zavést obchodní bariéry, zdanit zahraniční pracovníky a zastavit neřízenou imigraci. S těmito hesly zahájila šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová kampaň k jarním prezidentským volbám ve Francii. Tři měsíce před jejich konáním je výsledek jednoho z klíčových hlasování tohoto roku značně nejistý.
Osmačtyřicetiletá dcera zakladatele francouzské Národní fronty zahájila svůj víkendový projev poukazem nikoli na ekonomiku, ale na identitu. Francii podle ní oslabují dvě totalitární ideologie, totiž finanční a ekonomická globalizace a islamismus, který je důsledkem laxního přístupu různých vlád a který podle ní zafungoval jako „růstový hormon“ fundamentalismu.
Zmínila také vítězství Brexitu v britském referendu a kontroverzního kandidáta Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách v USA. Tyto události ukazují, že lidé bijí na poplach „proti oligarchii“, uvedla také před shromážděním zhruba 3 000 lidí v Lyonu.
„Nemůžeme si říkat vlastenci, pokud nebráníme národní solidaritu,“ prohlásila také Le Penová, která se prohlásila „kandidátkou lidu“ a která se důrazem na pracovní místa v druhé největší ekonomice eurozóny snaží přilákat také část levicově smýšlejících voličů. Její předvolební sliby tak zahrnují mimo jiné zvláštní daň na pracovní kontrakty pro cizince. Migraci chce omezit o 80 procent na 10 000 lidí ročně, zatímco získání francouzského státního občanství by podle ní mělo být složitější. Dělnické profese by mohl zaujmout slib, že v případě svého zvolení hodlá prosazovat politiku "inteligentního ochranářství" a reindustrializace. V souboru 144 prezidentských závazků, které o víkendu zveřejnila, nechybí ani poznámky o významu životního prostředí. Vypadly naopak zmínky o znovuzavedení trestu smrti, které předešlé programy obsahovaly.
Coeuré: "Frexit" = zbídačení
Plán na vystoupení Francie z eurozóny mezitím zkritizoval člen Výkonné rady Evropské centrální banky Benoît Coeuré. Opuštění eura, které v podobě krocené inflace přináší výhody sociálně slabším vrstvám obyvatelstva, by ohrozilo úspory a pracovní místa v zemi, zvýšilo by úrokové sazby i zadlužení domácností a firem. Zvolit si „frexit“ by znamenalo zvolit „zbídačení“, uvedl jeden z nejvýše postavných Francouzů v ECB pro list Le Parisien.
Průzkumy ukazují, že Le Penová by první kolo francouzských prezidentských voleb 23. dubna vyhrála. Druhé kolo, plánované na 7. května, by jí ale přineslo prohru na úkor umírněnějšího kandidáta.
Je ovšem otázkou, kdo jím bude. Vládní Socialistická strana v čele s mimořádně nepopulárním prezidentem Francoisem Hollandem má jenom chabou podporu, nezávislý středový kandidát Emmanuel Macron je mladý a nemá moc zkušeností a kandidát tradiční pravice François Fillon (psali jsme ZDE) upadl v nemilost poté, co zabředl do aféry se zaměstnáváním příbuzných, glosuje situaci list Financial Times.
Fillon čelí výzvám k odstoupení poté, co svojí ženě, která pro něj a jeho kolegu příležitostně pracovala jako asistentka v parlamentu, vyplatil z peněz daňových poplatníků ve mzdách téměř 1 milion eur. Fillon ale nejnověji prohlásil, že podrobnosti o platbách své choti zveřejní na internetu a že jeho prezidentská kampaň vstupuje pondělním večerem do nové fáze.
Rizikové prémie rostou
Pokud jde o finanční trhy, ty v poslední době započítávají šance na vítězství blonďaté šéfky Krajní pravice do cen. Výnosy desetiletých francouzských státních dluhopisů v posledních měsících prudce rostly, ze zářijového minima pod 0,2 procenta se v lednu dostaly na více než 1 procento. Investoři přitom požadují stále větší prémii za držení těchto papírů oproti německým desetiletým dluhopisům, které se považují za nejbezpečnější třídu aktiv v eurozóně. Na pociťovanou rizikovost francouzských papírů poukazuje výnosový spread těchto cenných papírů a desetiletých německých Bundů, který se v pondělí pohyboval v blízkosti nejvyšších hodnot za více než tři roky. Nakonec se zvýšil až na 0,76 procenta na nejvyšší úroveň od listopadu 2012.
Výprodej francouzského dluhu urychlilo večerní Fillonovo vyjádření, že v kauze „Penelopegate“ z jeho strany o nepatřičné jednání nešlo a že v prezidentském klání zůstává. Výnos desetiletého francouzského dluhopisu stoupl v pondělí večer až na téměř 1,16 procenta, nejvýše od konce léta 2015. Politická nervozita v eurozóně a nejasnoti kolem řeckého dluhu tlačí dolů euro. To dnes dopoledne na páru s dolarem sestoupilo do blízkosti 1,0660 EUR/USD (viz graf níže) a mělo namířeno k největší denní ztrátě od prosince.
Zdroje: Le Parisien, Les Echos, ECB, FT, BBG, Patria.cz, RTRS