Chování amerických akciových trhů po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států se už věnuje první akademická práce ekonomů z Harvardovy a z Curyšské univerzity. Investoři podle ní dokázali rychle zareagovat například na Trumpovu očekávanou daňovou reformu. Pomalejší už byla reakce trhů na Trumpovy názory týkající se mezinárodního obchodu.
Trumpovo zvolení je podle ekonomů ideálním cílem pro případovou studii. Proč? Za prvé bylo neočekávané, jak autoři práce dokládají předvolebními kurzy sázkových kanceláří. Zbrklá reakce investorů tak nabízí možnost studovat odpovědi trhu na neočekávané politické události vysoké důležitosti. Za druhé, případ je zajímavý i proto, že se nepletly jen sázkové kanceláře, ale i akcioví analytici. Ti předpovídali trhům a americkým akciím v případě Trumpova zvolení temný osud – a to navzdory tomu, že po amerických prezidentských volbách, ať už mají jakýkoliv výsledek, jsou „rally“ celkem obvyklé.
Co se tedy po volbách stalo? Ještě před otevřením trhů byly futures na americké indexy v několikaprocentních červených ztrátách a podobně dopadlo i obchodování na asijských parketech. Pak se ale situace otočila. 9. listopadu, první den po volbách, se na trzích v New Yorku a Chicagu dočkaly skvělých výkonů akcie oceláren, těžebních společností a dalšího těžkého průmyslu. 9. listopadu naopak za mediánem denních zisků zaostaly utility, společnosti vyrábějící tabákové výrobky a automobilový průmysl.
Překvapením však je, jakým způsobem se pak tyto nepoměry vyrovnaly do konce roku 2016. Mezi největšími výherci nakonec byli výrobci letadel, lodí a vlaků, telekomunikace, finanční sektor, retail, nebo ropný sektor. Den po volbách přitom tyto sektory žádný výrazně nadprůměrný růst nezaznamenaly – solidní zisky připsaly i akcie automobilových výrobců, kteří se 9. listopadu vlastně propadli. Ocelárny sice rostly, ale v období od Trumpova zvolení do konce roku si nevedly tak zářně, jako okamžitě po historických volbách.
Nejvíce pozadu v ziscích v období mezi volbami a koncem roku zůstali výrobci oblečení a textilií, stejně jako nakladatelství, vydavatelství a rekreační sektor. I v těchto případech platí, že tyto sektory příliš nezaostaly den po volbách (některé dokonce rostly), nýbrž až v následujících týdnech. Je také potřeba mít na paměti, že sektory, které „prohrály“, v mnoha případech ve skutečnosti také často rostly.
Výsledky studie se podle ekonomů dají vysvětlit například takto: trhy dokázaly rychle reagovat na Trumpovy snadno kvantifikovatelné sliby, například snížení korporátní daně na 15 procent, nebo na další lehce interpretovatelný obsah jeho kampaně – třeba časté odkazování k zašlé slávě amerických oceláren a na avizované snahy vrátit propuštěným dělníkům práci, která jim „utekla“ do Asie.
Z některých těchto slibů však investoři brzo vystřízlivěli, konkrétně třeba v případě již zmíněných oceláren, které svůj růst zvolnily. Jinde ale trhy získaly nový optimismus – jako u automobilek, které nejprve zaznamenaly propad, do konce roku však celkem solidní nadprůměrný růst. Propad textilního průmyslu a výrobců oblečení v týdnech po volbě už je jasným signálem, že se trhy bojí zavedení vyšších cel. Autoři studie tak tvrdí, že trhy si patřičně přebraly dopady Trumpovy obchodní politiky až s určitým odstupem a své prvotní závěry přehodnotily, a to navzdory tomu, že Trumpův přechodný tým o svých záměrech nebyl příliš konkrétní ani v období po volbách.