Země skupiny G20 by měly spolupracovat, aby zabránily protekcionismu v době, kdy se zvyšují obavy z dopadů technologického pokroku na pracovní místa ve světě. Před nadcházející finanční schůzkou v Německu je k tomu vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF). Odmítání obchodního protekcionismu budou na dvoudenním setkání G20 v německém Baden-Badenu (prvním od listopadového zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA) zřejmě prosazovat také ministři financí Evropské unie.
Blízkou budoucnost vidí MMF relativně příznivě. Globální růst by měl zrychlit (podle lednové prognózy v tomto roce na 3,4 procenta z loňských 3,1 procenta a v příštím roce na 3,6 procenta), především v souvislosti s upevňující se aktivitou vyspělých ekonomik a stabilizací na těch rozvíjejících se trzích, které byly pod tlakem. Střednědobý výhled už ale tak růžově nevypadá. Důvodem jsou jednak přetrvávající dědictví finanční krize, ale také nebezpečí, že strach z negativních důsledků globalizace a technologických změn vyústí v ochranářská opatření – s negativním dopadem na světový růst a obchod, varuje MMF.
„Stouply obavy z nechtěných - a často opomíjených - vedlejších účinků globální ekonomické integrace a technologické změny na pracovní místa a distribuci příjmů ve vyspělých ekonomikách,“ uvádí MMF v dokumentu o "rizicích a vyhlídkách", uvolněném v úterý. „Politické tlaky vedené na zvrácení těchto trendů by mohly vést k opatřením zahleděným do sebe, která narušují globální obchod, poškozují růst, aniž by výrazně pomáhala těm, které strukturální ekonomické proměny poškodily,“ tvrdí také.
Motorem růstu se má stát právě mezinárodní spolupráce. Státy s přebytky v bilancích zahraničního obchodu mají spolupracovat s těmi, které vykazují schodky. Ty země, které k tomu mají prostor, by měly podpořit růst fiskálními opatřeními, uvedl také MMF. Výzkumy MMF ukazují, že bránění nadměrné nerovnosti růstu pomáhá, spíše než aby jej brzdilo, napsala na blogu šéfka MMF Christine Lagardeová. V některých zemích by podle ní mohly pomoci vyšší minimální mzdy. Podpůrný efekt by mohly mít i změny v daňových režimech a systému sociální péče, a to včetně možnosti progresivnějšího zdanění příjmů, píše také Lagardeová, která se otáce nerovnosti věnovala také v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Kromě nebezpečí pozoruje nyní MMF ještě další riziko, kterým je podle něj překotné utahování finančních podmínek. To by mohlo vyvolat silnější odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů, uvádí dokument uvolněný den před večerním oznámením amerického Fedu o dalším zvýšení úrokových sazeb v USA, které trhy v podstatě považují za jisté.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank 20 největších ekonomik světa budou o globálních hospodářských problémech jednat v Baden-Badenu 17. a 18. března. Bude to první setkání G20 od zvolení Trumpa prezidentem USA. A je to právě návrh komuniké ministrů financí EU, který podle diplomatů zohledňuje právě tuto změnu. Ministři v něm potvrzují odhodlání „udržet otevřenou globální ekonomiku, odolávat protekcionismu a udržet v chodu globální hospodářskou spolupráci“, uvádí se podle ČTK v dokumentu. Stanovisko je zjevně namířeno proti postoji nové Trumpovy vlády a ochranářským tendencím, které prosazuje.
Zdroje: IMF, ČTK