Politická vyhraněnost obyvatel USA roste a často se za příčiny označují „fake news“ a sociální sítě. Nejvíce se však politicky polarizují starší lidé, kteří spíše nepoužívají internet, ukázal výzkum Stanfordské a Brownovy univerzity. Vypadá to tak, že internet je ve všem „nevinně“ a důvody stojící za politickým nesvárem v zemi je potřeba hledat jinde.
Ve Spojených státech rychle roste politická polarizace. V zemi, kde lidé tradičně berou politiku za důležitou součást veřejného života, se to ukázalo především ve volebním roce 2016, kdy mimořádně vyostřená prezidentská kampaň doslova rozdělila společnost na dva tábory. Jedná se ale o dlouhodobější trend – zatímco v roce 1960 by podle jednoho průzkumu bylo zklamáno pouze 5 procent rodičů, pokud by si jejich potomek vybral za manželku nebo manžela někoho z rodiny podporující druhou stranu, v roce 2010 by to už vadilo polovině republikánských rodin a necelé třetině všech rodin podporujících demokraty.
Jednou hypotézou je, že za polarizací může agresivní kampaň vedená na internetu a přes sociální sítě. Sociální sítě totiž pro mnohé lidi vytvářejí prostředí, kde se jen těžko setkají s jinými názory, než s těmi svými a svého okolí. Zároveň však mají iluzi názorové plurality, neboť ony sítě jsou přece „sociální“. To vede k fenoménu takzvané „komnaty ozvěn“, ve které se shodné názory skupiny zesilují, zatímco ty odlišné mizí a členové skupiny se tak ve svých názorech utvrzují.
Dalším spojeným fenoménem jsou takzvané „fake news“, tedy bulvární a neověřitelné zprávy často hraničící s konspiračními teoriemi. Na sociálních sítích však jsou hojně sdíleny.
Internet je v tom nevinně
Výzkum ukázal, že internet za polarizaci nejspíš vůbec nemůže, a pokud ano, tak ne přímo. Autoři studie totiž porovnávali nárůst polarizace (měřený několika různými způsoby) mezi různými věkovými skupinami, protože právě věk je nejčastějším indikátorem toho, jaká je u jedince pravděpodobnost, že aktivně používá internet. Méně než 20 procent Američanů nad 75 let v roce 2012 používalo sociální média, ale ve věkové skupině 18-39 let to už bylo 80 procent Američanů.
Výsledek studie je celkem jednoznačný. Osm z devíti použitých metrik měřících politickou polarizaci ukázalo, že nejvíce se politicky vyhranila právě generace lidí, která internet a sociální sítě používá méně. Je u nich tak nutné hledat jiné zdroje politické vyhraněnosti. U mladších lidí sice internet může hrát určitou roli, nízká úroveň jejich polarizace ale spíše naznačuje, že politiku nemají tak blízko u srdce.
Jedná se tak o další výzkum, který ubírá na věrohodnosti tvrzením, že za nepříjemnou atmosférou amerických prezidentských voleb byla hlavně sociální média a „fake news,“ což je teze často opakovaná podporovateli poražené kandidátky Hillary Clintonové, která byla na internetu „pod palbou“ častěji než Trump. Už v lednu byla například zveřejněna studie, podle které „fake news“ neměly valný dopad na názory voličů a výsledek voleb.
Zdroj obrázku: Wikimedia