Chceme přijmout euro? Bez společného rozpočtu nemůže unie fungovat, tvrdí dva autoři pro The Economist

Dluhová krize eurozóny jasně ukázala, že Evropa ve finanční oblasti potřebuje silnější záchranný systém. Dva němečtí ekonomové Thomas Mayer a Daniel Gros v roce 2010 přesvědčivě tvrdili, že by měl být vytvořen Evropský monetární fond (EMF). Vedení eurozóny ale naopak schválilo vznik Evropského nástroje finanční stability, neboli European Financial Stability Facility, píše The Economist.

Jeho nástupce Evropský stabilizační mechanismus (ESM) spolu s MMF dodnes pomáhá udržovat finanční stabilitu v Evropě tím, že poskytuje finanční asistenci. Vytvoření ESM bylo významným krokem k další integraci eurozóny. Přestavuje mocný nástroj, který může podpořit dluhopisové trhy a pomáhat v případě náhlého odlivu kapitálu v dobách krizí. I ESM má ale své limity a není schopen řešit hluboké problémy eurozóny.

Aktivní v této oblasti začíná být německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Doporučuje přeměnu ESM na Evropský monetární fond a jde o pozoruhodnou myšlenku. Spolupráce mezi záchrannými sítěmi jednotlivých zemí eurozóny je nezbytná a MMF už nemůže v Evropě moc dlouho operovat tak, jak to činil doposud. Je tudíž zřejmé, že měnová unie si musí vytvořit vlastní záchranný systém, který bude schopen fungovat i při velké zátěži. Německý návrh na vytvoření EMF ale ještě není ideální. Zajišťoval by pouze pomoc v případě krizí. Eurozóna ovšem potřebuje fiskální federalismus, tedy skutečný společný rozpočet. Ten by mimo jiné zbavil ECB od politicky problematických rozhodnutí a zodpovědnosti.

EMF tak, jak jej navrhuje Schäuble, by měl nutit dlužníky do úsporných opatření. Ta ale mají mnohdy pochybný základ a v podstatě jde o extenzi současného systému. Ministři financí zemí eurozóny soustavně nesouhlasí s dalšími funkcemi, jako je rekapitalizace bank. EMF v této formě by byl jen malým přívěskem eurozóny, která by zůstala pouze problematickým systémem pevných měnových kurzů.

Přes všechny nedostatky je pozitivní, že se rozjíždí tolik potřebná diskuse o společném rozpočtu eurozóny. Pokud by se evropské vlády rozhodly posílit architekturu eurozóny, mohly by převést ESM pod Evropskou komisi. ESM by dál poskytoval finanční pomoc, ovšem pod vedením této komise, která má už více než deset let zkušeností s krizemi. Tyto zkušenosti lze jen těžko nahradit nějakou novou institucí. ESM by se pak mohl postupně měnit v plnohodnotné ministerstvo financí celé eurozóny. Nejdříve by tedy jen poskytoval pomoc v případě krizí, následně by mohl vydávat bezpečná aktiva potřebná pro stabilizaci v případě ekonomických šoků.

Pokud má eurozóna fungovat a být dlouhodobě politicky a ekonomicky udržitelná, musí mít společný rozpočet, který bude financovat investice v dobách útlumu. Musí také umožňovat omezené transfery prováděné přes systém sociální podpory. Evropské ministerstvo financí by na rozdíl od EMF mohlo obnovit disciplínu dlužníků a zároveň zvyšovat stabilitu celé měnové unie. Fiskální federalismus v USA jasně ukazuje, že disciplínu jednotlivých států se daří zvýšit jen odvážnými posuny směrem k tomuto federalismu. Eurozóna pravděpodobně nemá žádnou jinou cestu, kterou se vydat. Pokud bude například vytvořen systém restrukturalizace dluhů bez společného rozpočtu, stabilitu společné měny to sníží namísto toho, aby došlo k jejímu posílení, tvrdí Laurence Boone a Shahin Vallée pro The Economist.