V roce 2014 byl zásah ECB rozhodující pro ukončení krize v eurozóně. ECB tehdy nejdříve trhy uklidnila svým prohlášením a poté začala s programem kvantitativního uvolňování. Nyní se ovšem začíná hovořit o tom, že nastane ukončení tohoto programu, pravděpodobně k tomu dojde někdy v roce 2018. Dlouhodobé sazby se začínají vracet ke svým běžným úrovním, a vyvstává proto jedna důležitá otázka: Jsou dnes země, které v roce 2014 čelily krizi, v lepším stavu? Ptá se banka Natixis.
Pokud se zaměříme na Francii, Itálii, Španělsko a Portugalsko a zhodnotíme vývoj na trhu práce, jejich potenciální růst, mezinárodní konkurenceschopnost, stav průmyslu a zahraničního obchodu a veřejné finance, zjistíme následující: Ke strukturálnímu zlepšení došlo v letech 2014–2017 ve Španělsku a Portugalsku. V Itálii byl pokrok velmi malý a Francie je na tom ještě hůře.
Z grafu vyplývá, že konkurenceschopnost daná výškou jednotkových nákladů práce je nejvyšší ve Francii a Itálii a nejnižší ve Španělsku, kde po roce 2011 došlo k výraznému poklesu:
Následující tabulka shrnuje celkový pokrok, který jednotlivé země dosáhly ve jmenovaných oblastech. Ve Francii se situace nezměnila v oblasti trhu práce a veřejných financích, zhoršila se u potenciálního růstu a konkurenceschopnosti. Itálie se dokázala zlepšit jen v oblasti veřejných financí, v tom samém uspělo Španělsko a Portugalsko. Tyto dvě země ale také dokázaly zlepšit svou konkurenceschopnost a stav trhu práce:
Je zřejmé, že pokud ECB ukončí program kvantitativního uvolňování a nemá se opakovat krize z roku 2014, mělo by dojít ke znatelnému strukturálnímu zlepšení ve jmenovaných zemích. Jak ale bylo uvedeno, zatím se to podařilo pouze u Španělska a Portugalska.
Zdroj: Natixis