Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker v rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že americký prezident Donald Trump je „těžko zařaditelný do nějaké kategorie“. Ten „nejslušnější způsob, jak hovořit o „jeho pojetí politiky“, je ten, že „je trochu rozdílné od našeho pohledu v Evropě“. Evropané jsou tak americkým prezidentem „nuceni přijmout novou zodpovědnost“, protože na Spojené státy už nelze spoléhat tak jako v minulosti, píše Der Spiegel.
Juncker hovořil o tom, že evropští politici se snažili přesvědčit Trumpa, aby Spojené státy neodstupovaly od klimatických dohod. Nakonec byli neúspěšní a „Trumpovo rozhodnutí bylo chybou“. Trumpovi je prý jasné, že v Evropě velké porozumění nenachází, ale je mu to celkem jedno. Juncker však dodal, že podle jeho zkušeností se američtí prezidenti obvykle o Evropu začínají více zajímat s tím, jak pokročí jejich funkční období. Prezident Evropské komise také podle svých slov nepochybuje, že Spojené státy dodrží závazky, které pro ně plynou z dohod NATO. „Trump během své volební kampaně hovořil o NATO jako o zastaralé organizaci. Pak ale začal říkat, že je nenahraditelné a nutné. I tak by ale bylo lepší, kdyby při návštěvě Bruselu hovořil o tomhle namísto toho, aby poučoval o výdajích na obranu,“ míní Juncker.
Nová zpráva Evropské komise týkající se evropské obrany hovoří o rozšíření vojenských operací EU, zásazích proti teroristickým skupinám a námořních operacích v nepřátelských vodách. Na otázku, zda podobné plány nevyvolají jen falešná očekávání, Juncker odpověděl: „Nechci militarizaci Evropy, ale v oblasti politiky obrany si už nemůžeme dovolit mentalitu malých států. Vezměte si například, že v Evropě dáváme na obranu asi polovinu toho, co Američané, naše efektivita je ve srovnání s nimi ale pouze 15%. Evropa má 178 obranných systémů, Američané jich mají 30. Oni mají jeden útočný tank, v Evropě jich je 17. Pokud zefektivníme naše výdaje na zbrojení, můžeme ušetřit 25 – 100 miliard eur. Nebudeme řešit globální problémy silou, na to nebyla EU stvořena. Ale v dnešním světě se musíme naučit pohybovat se na globální úrovni.“
Vedle vztahů s Donaldem Trumpem řeší Evropa v současné době i své vztahy s tureckým prezidentem Erdoganem. Juncker se s ním nedávno setkal a podle svých slov mu sdělil, že jeho země se musí začít chovat tak, aby to odpovídalo plánům na začlenění do Evropy. Turecká vláda se podle něj snaží spíše blokovat proces vstupu do EU a ze všeho viní Brusel. „Turci vědí, že pokud chtějí do EU vstoupit, musí respektovat naše pravidla. Jsme unií založenou na společných názorech a ne hejnem ukdákaných slepic. A pokud budeme s Erdoganem dál jednat, neznamená to, že se před ním sehneme,“ říká Juncker.
Je ale EU důvěryhodná, když na jednu stranu hovoří o lidských právech a na druhou stranu toleruje země jako Polsko, kde přední politici útočí na vládu práva? Nebo Maďarsko, kde premiér Viktor Orbán hodlá uzavřít univerzity, které se mu znelíbily? Juncker na tuto otázku odpověděl, že stále existují rozdíly mezi zeměmi jako Polsko a Maďarsko na straně jedné a státy, kde jsou lidem upírána jejich práva. V Evropské komisi ale probíhá debata o Polsku a Maďarsku a tato instituce dává najevo, že s některými postoji tamních vlád nesouhlasí. Zároveň je ovšem třeba mít trpělivost. „Pokud mám být upřímný, já sám bych stejně jako Německo nejradši odebral tvrdohlavým zemím dotace, které dostávají. Ale rozum i zkušenosti mi říkají, že by to nebyla ta správná cesta. Nepotřebujeme EU ještě více rozdělovat,“ dodává politik.
Juncker zmínil, že na osobní úrovni vychází s maďarským premiérem už roky dobře a není výjimkou, že jej pozdraví: „Nazdar diktátore.“ Nedávno ale tento jeho pozdrav zachytil mikrofon nějakého novináře a z celé věci se strhl poprask. Nejde ale o projev toho, že by EU politiku maďarského premiéra schvalovala, tvrdí Juncker. Podle jeho slov jej například rozzlobilo, když Orbán rozeslal maďarským domácnostem dotazníky, ve kterých bylo napsáno: „Zastavte Brusel.“ Juncker mu prý řekl, že tím je sám proti sobě, protože i on je „Brusel“. Podílí se totiž na rozhodnutí Evropské unie a zároveň jedná, jako kdyby EU byla nějakou tajnou protimaďarskou silou.
Ohledně rozporů v oblasti přijímání uprchlíků Juncker řekl, že Německo by nemělo být kritizováno za svou politiku, protože jednalo ve stavu humanitární krize. „Nemusíme dlouho přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdyby německá kancléřka řekla, že plný vlak uprchlíků na nádraží v Budapešti není její problém. Angela Merkelová udělala správnou věc.“ Sami Němci si ale podle politika přestávají její reakce vážit. Je podle něj také lehké kritizovat EU, Evropskou komisi či jeho samého za to, že rozdělování uprchlíků nejde od počátku hladce. „Musíme si uvědomit, že rozděleno bylo už 20 000 uprchlíků a je tu jen pár členských zemí, které se na něm nechtějí podílet. To budeme řešit,“ řekl Juncker. Podle něj jde totiž o evropskou solidaritu, která „nemůže být jen jednostranná“.