Aktualizováno
Britská centrální banka na listopadovém zasedání rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 25 bodů na 0,5 procenta. Tento výsledek se čekal. Jde o první nárůst sazeb za více než deset let. Objem pro nákup aktiv se nemění.
V doprovodném prohlášení se banka hlásí k pomalému ubírání měnové podpory a zachování podpůrné politiky. V dalších třech letech počítá se dvěma zvýšeními sazeb a tentokrát už nevaruje, že by utahování politiky mohlo být rychlejší, než si trh myslí. Do rétoriky se také vracejí obavy z brexitu: Podle BoE představuje podstatné riziko pro výhled. Inflace, která aktuálně dosahuje 3 procent, by se podle prognózy centrální banky měla v horizontu dvou i tří let snížit na 2,2 procenta.
Ačkoli došlo k očekávanému zvýšení úrokových sazeb, v tónu své rétoriky se BoE zhoupla opět na druhou stranu než minule. Zatímco v září jasně upozornila na svůj záměr relativně brzy utahovat politiku, nyní už její postoj tak jestřábí není. Rozhodnutí o sazbách nebylo jednomyslné, když dva z devíti zástupců chtěli zachovat sazby beze změn. Výhled ukazuje, že po odeznění efektu slabší libry by se měla inflace shora přiblížit cíli i bez velkého utahování sazeb. Také obavy z brexitu se znovu po přestávce vracejí na scénu, což vypadá logicky v kontextu problémů, které provázejí vyjednávání s EU. Riziko tvrdého brexitu zůstává značné.
Vypadá to, že po dnešní akci si BoE vybere delší přestávku. Příští zvýšení sazeb by mohlo přijít až v druhé polovině roku 2018. V průběhu posledních měsíců se už stalo pravidlem, že britská centrální banka překvapuje finanční trhy a to pokaždé opačným směrem. Tentokrát nepotěšila libru oslabením jestřábí rétoriky. Britská měna padá společně s výnosy giltů. Slabší měnu pak využívá k růstu londýnská burza.
